Okresní soud v Táboře 11 C 109/2026-21 – Náklady řízení

o 21 160,42 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť se žalovaným uzavřela dne 13. 8. 2021 smlouvu o kreditní kartě č. , Anonymizováno, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky až do výše 45 000 Kč a žalovaný se úvěr zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 19,9 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však svůj závazek nedodržel a úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně prohlásila ke dni 26. 9. 2025 celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný však ani poté svůj dluh nezaplatil.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o kreditní kartě č. , Anonymizováno, ze dne 13. 8. 2021 ve spojení se všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem a schvalovacím protokolem za zcela prokázané, že žalobkyně a žalovaný uvedeného dne uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr až do výše 45 000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z vyčerpané částky úvěru včetně sjednaného úroku z úvěru ve výši 19,9 % ročně a poplatků (čl. I. smlouvy). Z detailního výpisu z úvěrového účtu ve spojení s upomínkami a oznámením o prohlášení úvěru za splatný, má soud dále za prokázané, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru a žalobkyně pro porušení povinnosti žalovaným prohlásila v souladu se smlouvou úvěr za splatný ke dni 26. 9. 2025, což žalovanému oznámila dopisem. Z podkladů pro soudní řízení, výpisů z účtu a upomínky před podáním žaloby, má soud dále za prokázané, že žalovaný dluh uhradil pouze částečně a dluží tak žalobkyni částku 23 375,44 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 21 160,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 176,65 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 038,37 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu pokračujícího smluvního úroku z úvěru ve snížené výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny a pokračujícího úroku z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy ze dne 30. 1. 2026.Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr do výše 45 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně nesplnil, a to ani po zesplatnění úvěru ke kterému žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou právě pro prodlení žalovaného s úhradou dohodnutých splátek. Protože žalovaný žalobkyni dosud nevrátil poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalovanému tuto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je též nárok žalobkyně na úroky z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala a které požaduje v souladu s § 1970 o. z. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 847 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o 3 úkony právní služby po 400 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH ve výši 315 Kč. Celkem náklady řízení představují částku 2 662 Kč.