3 C 238/2020-55 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužných částek s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 14.000 Kč, za sjednaný poplatek ve výši 12.283 Kč, to vše splatné po týdenních splátkách 439 Kč. Na tuto pohledávku žalovaná neuhradila ničeho. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobci, což bylo žalované oznámeno oznámením z téhož dne, kdy pohledávka byla z původního věřitele na žalobce postoupena s účinností ke dni [datum]. [příjmení] ve výši 23.553,99 Kč se sestává z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 14.000 Kč a dlužného poplatku v částce 9.553,99 Kč. Dále mezi původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum], pod [číslo]. Na základě uvedené smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 13.000 Kč za sjednaný poplatek ve výši 9.369 Kč, to vše splatné v týdenních splátkách s výši 1.243 Kč. Na tento závazek žalovaná uhradila částku 3.810 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. [příjmení] ve výši 14.870,96 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 10.398,36 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4.472,62 Kč. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná. 5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 14.000 Kč za poplatek ve výši 12.283 Kč, to vše splatné po splátkách 439 Kč týdně. Na tuto pohledávku žalovaná neuhradila ničeho. Dále mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum] pod [číslo]. Na základě uvedené smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 13.000 Kč za poplatek ve výši 9.369 Kč, to vše splatné po splátkách 1.243 Kč týdně. Na tento závazek žalovaná uhradila částku 3.810 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovanou ve výši 20.428,38 Kč a ve výši 30.030,09 Kč postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Následně byla žalovaná upomínána právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu celkové částky 55.157,83 Kč nejpozději do [datum], bezvýsledně. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částek, uvedených v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit dané částky uvedené ve výroku I rozsudku a s ohledem na prodlení s úhradou těchto částek soud uložil žalované uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 7. Splatnost těchto částek uvedených ve výroku I tohoto rozsudku byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na ustanovení smluv o zápůjčkách, týkajících se sjednaného poplatku a jeho výše, která jsou v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb. tzn. dobrými mravy s tím, že tyto smlouvy o zápůjčkách, uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou jsou dle ust. § 580 odst. 1 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy zcela neplatné. Žalobci proto přísluší pouze ze strany žalované vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 obč. zák. č. 89/2012 Sb. následně postoupeného žalobci po částečné úhradě původně poskytnuté jistiny v částce 3.810 Kč v částkách, specifikovaných ve výroku I rozsudku. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. s poukazem na procesní výsledek řízení, když žalobce i žalovaná byli ve věci úspěšní pouze zčásti.