4 C 157/2020-59 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném uhrazení pohledávky ve výši 52 332 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odvodnil tím, že s žalovaným jako klientem uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne [datum] a na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Tento úvěr se žalovaný zavázal uhradit spolu se smluveným úrokem za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 108,77 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 671 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobce o schválení úvěru. Žalovaný neplnil řádně, když před zesplatněním úvěru byla uhrazena pouze jedna splátka po 2 671 Kč v srpnu 2019. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena. Žalobce si dále nárokuje uhrazení smluvních pokut za prodlení s jednotlivými splátkami v délce 30 dnů ve výši 998 Kč (2 x 499 Kč), jak vyplývá ze smlouvy o úvěru bodu 6.1., za prodlení u splátek [číslo]. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč u splátek [číslo]). Dle ustanovení smlouvy pod bodem 6.3. vzniklo žalobci právo zesplatnit celý úvěr, neboť se žalovaný dostal do prodlení se splátkou úvěru v délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. Úvěr byl tedy zesplatněn ke dni [datum]. Před zesplatněním byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky se lhůtou 30 dnů. Dle bodu 6.4. smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru celá nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu v celkové výši 47 394,96 Kč byl žalovaný povinen zaplatit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Po zesplatnění žalovaný uhradil celkem 6 173,89 Kč. Dle bodu 6.5. smlouvy žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru, jelikož žalovaný nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, v daném případě ode dne [datum] do úplného zaplacení. Dle bodu 2.2. smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobce požaduje úhradu i zákonných úroků z prodlení a smluvní pokutu zkapitalizovanou ke dni vyhotovení žaloby, tj. ke dni [datum]. Úrok za poskytnutí úvěru požaduje žalobce pouze do částky 153 849 Kč. Úroky za poskytnutí úvěru byly vyjádřeny prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby, touto žalobou však žalobce požaduje pouze úroky v nominální úrokové míře. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný se k jednání nedostavil a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 40 000 Kč, na který žalovaný do zesplatnění úvěru uhradil celkem částku 2 671 Kč a po zesplatnění částku 6 173,89 Kč. Úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši efektivní úrokové sazby 108,77 % ročně. Výše RPSN činí 108,77 %. Úvěr byl splatný ve 48 měsíčních splátkách po 2 671 Kč. Dle článku 6 smluvních ujednání byla stanovena povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu v případě porušení povinnosti žalovaného. Dle bodu 6.1. činí výše smluvní pokuty v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů po termínu splatnosti 499 Kč za každou splátku, u které se klient ocitl v prodlení a je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Dle bodu 6.2. má poskytovatel vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitne v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Dle článku 6.4. byl sjednán vznik tzv. nové jistiny po zesplatnění úvěru, tvořené nezaplacenou původní jistinou a úrokem z úvěru. Dle článku 6.5. byla sjednána smluvní pokuta pro případ nezaplacení tzv. nové jistiny v den zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % z dlužné částky. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, byl tento zesplatněn a žalovanému bylo zesplatnění oznámeno dopisem žalobce ze dne [datum]. Před zesplatněním byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužných splátek dopisy ze dne [datum] a [datum]. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce prověřoval schopnost žalovaného řádně splatit úvěr jednak pracovní smlouvou, výpisy z účtu žalovaného, historií žalovaného v databázích [příjmení]. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, vráceno mělo být 128 208 Kč a roční úroková sazba činila 108,77 % (efektivní), popř. 75,91 % ročně (nominální). Dále smlouva o úvěru obsahuje ujednání o smluvních pokutách v neprospěch dlužníka, o dalších nákladech v souvislosti s prodlením dlužníka a výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činí 108,77 %. Navíc smlouva o úvěru vytváří institut tzv. nové jistiny, kterou představuje dlužná částka s připočtením neuhrazeného úroku, smluvních pokut a dalších nákladů a z takto stanovené nové jistiny pak dle smlouvy vzniklo žalobci právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Výše úroku byla sice sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Je třeba podotknout, že ačkoliv úvěr byl poskytován nebankovní institucí, je zcela zřejmé, že sjednaný úrok několikanásobně převyšuje výši obvyklé úrokové míry, a to i přes to, že žalobce se rozhodl uplatnit úrok za dobu po zesplatnění úvěru do limitu 153 849 Kč. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou soud zjistil, že obvyklá míra úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností 1 – 5 let činila v červenci 2019 8,81 %. Výše úroku sjednaná ve smlouvě o úvěru tak převyšuje tuto obvyklou úrokovou míru více než dvanáctkrát (u efektivní úrokové sazby 108,77 %), případně více než osmkrát (u nominální úrokové sazby ve výši 75,91 %). Smluvní pokuta pak byla sjednaná v nejvyšší přípustné výši dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pokud soud zhodnotil tyto okolnosti ve svém souhrnu, dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním jednáním dle § 580 o. z. V uvedené věci je možné odkázat rovněž na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (např. 64 Co 198/2018, 25 Co 131/2019, 25 Co 228/2019, 25 Co 413/2019, 25 Co 351/2019, 25 Co 10/2010, 25 Co 28/2020), která se týkají věcí téhož žalobce, kdy předmětem řízení bylo zaplacení peněžních částek na základě uzavřených smluv o úvěru, které jsou prakticky totožné se smlouvou o úvěru v daném případě, a ve kterých rovněž odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva účastníky uzavřená je absolutně neplatnou vcelku, pro její rozpor s dobrými mravy. 8. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobce domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalovanému částku 40 000 Kč a žalovaný uhradil částku 8 844,89 Kč. Jednotlivé splátky žalovaného pak mohou být započteny pouze přímo na žalovanou jistinu, která v takovém případě nebyla uhrazena ve výši 31 155,11 Kč. Soud proto vyhověl žalobě ohledně nesplacené části jistiny ve výši 31 155,11Kč spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, a ve výši dle § 1970 o. z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, ačkoliv žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a neuplatnil žádné námitky proti žalobě. 10. O nákladech říze