10 C 234/2021-19 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 32 093,31 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 20. 9. 2019 se žalovanou Smlouvu o , Anonymizováno, , Anonymizováno, a vydání a užívání kreditní karty, jejíž součástí jsou Dispozice, Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty Banky a , právnická osoba, podmínky Banky. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč a kreditní kartu , Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet v měsíčních minimálních splátkách ve výši 2 % vyčerpané částky v předcházejícím měsíci včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru a poplatků za odeslané upomínky. Žalovaná čerpala peněžní prostředky, avšak sjednané splátky nehradila řádně a včas, žalobkyně proto úvěr ke dni 31. 7. 2020 zesplatnila. Hodnota pohledávky ke dni zesplatnění činila 34 191,18 Kč a skládá se z dlužné jistiny ve výši 29 993,31 Kč a poplatků ve výši 2 100 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 097,87 Kč. Žalovaná neuhradila nic, a to ani na základě zaslané upomínky ze dne 1. 8. 2020 ani předžalobní upomínky ze dne 25. 2. 2021.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Žalované byl poskytnut revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce do 30 000 Kč. Spotřebitelský úvěr se žalovaná zavázala splácet v měsíčních minimálních splátkách ve výši 2 % vyčerpané částky v předcházejícím měsíci včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru a poplatků za případně odeslané upomínky. Ke dni 31. 7. 2020 (datum ukončení smlouvy o revolvingovém úvěru) žalovaná postupně z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 29 993,31 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 12,00 % ročně pro hotovostní čerpání a ve výši 12,00 % ročně pro čerpání bezhotovostní. Své povinnosti žalovaná neplnila, žalobkyně dopisem ze dne 1. 8. 2020 od smlouvy odstoupila a žalovanou vyzvala k okamžité úhradě částky 34 191,18 Kč. V souladu s ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku tak žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a sankcí plynoucích z příslušných ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků. Ke dni zesplatnění se dlužná částka skládala z dlužné jistiny ve výši 29 993,31 Kč, poplatků ve výši 2 100 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 097,87 Kč. Celkem tak žalovaná ke dni podání žaloby dlužila částku 32 093,31 Kč. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobce byla žalované zaslána s datem 25. 2. 2021.4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 zákona (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.5. Soud má za prokázané, že žalobce ve smyslu shora uvedených ustanovení uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru do výše 30 000 Kč, a že žalovaná na jejím základě prostředky i převzala. Byly dohodnuty úroky z úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku a smluvní pokuty a sankce pro případ nesplácení splátek. V souladu s úvěrovými podmínkami žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky a v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami prohlásila úvěr za splatný. Žalovaná nedodržela své závazky plynoucí ze smlouvy, je proto povinna vyčerpané prostředky žalobkyni vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit i smluvní sankce žalobkyní vyčíslené. Jelikož tedy žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb..6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 157,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 284 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 093,31 Kč sestávající z částky 2 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 160 Kč ve výši 1 713,60 Kč.