10 C 286/2021-31 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 48 276 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný a předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž mu poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 27 540 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek po 459 Kč, své smluvní závazky však nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy [datum]. Dále žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž mu poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 25 440 Kč, a to formou 53 pravidelných týdenních splátek po 480 Kč, své smluvní závazky však nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávek na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky dle smlouvy o půjčce [číslo] činila ke dni postoupení 25 536 Kč s přísl. Postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši 13 908,50 Kč, dlužného poplatku ve výši 11 627,50 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 642,32 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 869,61 Kč, smluvních úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 908,50 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 7,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 908,50 Kč od [datum] do zaplacení. Hodnota pohledávky dle smlouvy o půjčce [číslo] činila ke dni postoupení 22 740 Kč s přísl. Postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši 13 408,02 Kč, dlužného poplatku ve výši 9 331,98 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 13 515,14 Kč, a úroků z prodlení z celkové dlužné částky 22 740 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval právního zástupce žalobce, aby předložil soudu smlouvu o půjčce [číslo]. 3. Právní zástupce žalovaného reagoval sdělením ze dne [datum] v němž uvedl, že smlouva [číslo] nebyla dohledána, a že z tohoto důvodu bere žalobce svou žalobu částečně zpět z titulu Smlouvy [číslo] tj. co do částky ve výši 22 740 Kč (sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 408,02 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 9 331,98 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 13 515,14 Kč, úroků z prodlení z celkové dlužné částky 22 740 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Navrhl, aby soud řízení v tomto rozsahu zastavil. Upřesnil, že nadále požaduje z titulu Smlouvy [číslo] úhradu částky ve výši 25 536 Kč (sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 908,50 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 11 627,50 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8.642,32 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 869,61 Kč, úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 908,50 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 7,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 908,50 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. 4. Podle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zastaví. Souhlasu žalovaného není třeba, pokud ke zpětvzetí dojde před začátkem jednání. 5. Vzhledem k tomu, že žalobce splnil uvedené podmínky, soud řízení výrokem I. dle shora uvedeného ustanovení zastavil co do 22 740 Kč s úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení. 6. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. 7. Soud vzal za prokázané, že [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu [číslo] o půjčce ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splatit s poplatkem ve výši 12 540 Kč, celkem částkou 27 540 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 459 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. V čl. 8 Smlouvy se účastníci dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má Provident právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky, včetně souhrnného poplatku za její poskytnutí, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Žalovaný své závazky neplnil, smlouva zanikla uplynutím doby. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalovanému s datem [datum]. 8. Dle § 657 občanského zákoníku (ve znění platném do [datum]) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené dle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 téhož zákona při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě nichž žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednané poplatky ve výši celkem 27 540 Kč. Žalovaný půjčené prostředky ani poplatky nezaplatil, a to ani na základě upomínky žalobce, dostal se tak do prodlení a žalobci dluží 25 536 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalobkyně má nárok na úhradu této částky, soud jejímu návrhu vyhověl a právo na úhradu této pohledávky jí přiznal. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně kromě jistiny rovněž právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 238,38 Kč, přičemž tato částka představuje 5,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 52,9 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 47,1 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 932 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 276 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Naopak žalobci nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 235,80 Kč, představující odměnu za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí návrhu), paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 360 Kč, neboť ke zpětvzetí došlo v důsledku toho, že žalobce nedokázal ani na základě výzvy soudu splnit svou důkazní povinnost, a ke zpětvzetí tedy došlo z důvodů na jeho straně.