10 C 87/2021-18 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 585 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně zaslala dne [datum] žalované výzvu odběrateli elektřiny k placení rozhlasového poplatku (dále jen "výzva"). Ve výzvě byla žalovaná vyzvána k provedení řádné přihlášky, případně k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač, ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva také obsahovala poučení o následcích neprovedení řádné přihlášky rozhlasového poplatníka či nedoručení čestného prohlášení. Na výzvu žalovaná v zákonné lhůtě nereagovala, a proto se v souladu se zákonem považuje za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky v zákonné výši. Zároveň byla žalovaná ve výzvě upozorněna na možnost vystavení zákonné přirážky v souladu s ust. § 9 odst. 1 písm. a) Zákona ve výši 5 000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti v Zákonem stanovené lhůtě. Žalovaná nesplnila oznamovací povinnost stanovenou zákonem, neboť na výzvu nereagovala a přihlášku či čestné prohlášení žalobci v zákonné lhůtě nedoručila. Žalobkyně odkázala na ust. § 5 odst. 4 zákona, dle kterého je právnická osoba, která je podnikatelem, povinna platit rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svou oznamovací povinnost a nedoručila v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy, tj. nejpozději k datu [datum], přihlášku či čestné prohlášení, považuje se dle ust. § 3 odst. 4 zákona k datu [datum] za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za jeden rozhlasový přijímač. S odkazem na ust. § 7 odst. 3 zákona je osoba, která je podnikatelem, povinna platit rozhlasové poplatky čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná může v souladu ust. § 7 odst. 4 zákona po dohodě s žalobkyní zaplatit rozhlasový poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok, jinak je povinna hradit rozhlasový poplatek dle čtvrtletní periodicity plateb. Žalované byla za nesplnění oznamovací povinnosti na základě ust. § 8 odst. 2 Zákona vystavena zákonná přirážka v souladu s ust. § 9 odst. 1 písm. a) zákona ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě přirážky ve výši 5 000 Kč a dlužných rozhlasových poplatků. Žalobkyně eviduje za žalovanou za období od [datum] do [datum] dluh v celkové výši 5 585 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 5 585 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 322,21 Kč. 2. Dne [datum] bylo žalobě podepsaným soudem vyhověno elektronickým platebním rozkazem [číslo jednací], Specifický identifikátor: [anonymizováno]. Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná včasný odpor a ten tak byl ze zákona zrušen. V odporu žalovaná, prostřednictvím jednatele, uvedla:„ Dne [datum] mi byl doručen platební rozkaz Okresního soudu v Tachově ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti kterému podávám v zákonné lhůtě odpor. Částka 5.585 Kč s příslušenstvím, kterou požaduje žalobce uhradit z titulu Českého rozhlasu. Důvod: jsem vietnamský mluvicí občan, jednatelem firmy [právnická osoba], která provozuje jednu prodejnu potravin na adrese [adresa žalované]. Pochopitelně máme v prodejně připojení ze sítě elektřiny pro osvětlení, ale nemáme v prodejně žádné rádio a zařízení k přijímání rozhlasu ani neposloucháme [název žalobkyně], protože nerozumíme dobře český a žaloba tedy není důvodná, proto žádám, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.“. 3. Dne [datum] došlo soudu podání žalobkyně, nadepsané Zpětvzetí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu [číslo jednací], v němž uvádí:„ Žalobce bere tímto podáním návrh na vydání elektronického platebního rozkazu částečně zpět, jelikož žalovaná dne [datum] uhradila část vymáhané pohledávky ve výši 5 585 Kč. Dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) žalobce postupoval v souladu s § 1932 NOZ, a proto úhradu ve výši 5 585 Kč nejprve započetl na úroky spojené s uplatněním pohledávky a zbylou část na jistinu. Žalovaná uhradila částečně jistinu ve výši 5 262,79 Kč a zákonné úroky z prodlení v celkové výši 322,21 Kč. Žalobkyně žádá Okresní soud v Tachově o přiznání náhrady nákladů řízení v celé výši 700 Kč, jelikož k částečnému zpětvzetí došlo z důvodu jednání žalované, na které žalobkyně tímto částečným zpětvzetím reaguje. Požadovaná náhrada nákladů řízení se skládá ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 × 100 Kč za každý úkon (tj. předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a částečné zpětvzetí žaloby). 4. Dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu soud usnesením ze dne [datum] co do částky 5 558 Kč zastavil, když ke zpětvzetí došlo před začátkem jednání. Nadále však zůstala neuhrazená část jistiny ve výši 322,21 Kč a náklady řízení. 5. Z obsahu výše citovaného podání je zřejmé, že žalobkyně považuje za uhrazené kapitalizované úroky z prodlení ve výši 322,21 Kč, že dále považuje za uhrazenou částku 5 262,79 Kč, obsahující dlužnou částku rozhlasového poplatku a vyměřenou přirážku, aniž by však specifikovala, zda se jedná o celý neuhrazený rozhlasový poplatek či přirážku. Řízení proto soud zastavil v rozsahu, v němž dle jeho názoru žalobkyně vzala žalobu zpět. 6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že žalobkyně výzvou ze dne [datum] žalovanou vyzvala k provedení řádné přihlášky, případně k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač ve lhůtě do 30 dnů od obdržení výzvy s upozorněním na možnost vystavení zákonné přirážky v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 písm. a zák. č. 484/1991 Sb. ve výši 5 000 Kč. Předžalobní výzvu spolu s výzvou k úhradě přirážky ve výši 5 000 Kč a dlužných rozhlasových poplatků žalobkyně zaslala žalované s datem [datum]. Z Výpisu z evidence rozhlasového poplatníka bylo zjištěno, že žalovaná je vedena jako rozhlasový poplatník od data oznámení vzniku poplatkové povinnosti ([datum]) a že za období od [datum] do [datum] činí dluh žalované celkem 5 585 Kč. Z přehledu předpisů poplatníka dle frekvence splatností plyne splatnost jednotlivých poplatků. Z detailního rozpisu úroku z prodlení pak byl zjištěn způsob jeho výpočtu. 8. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle ust. § 6 téhož zákona činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč. Dle ust. § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ust. § 7 odst. 3 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Dle odst. 5 téhož ustanovení odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Dle § 8 téhož zákona (1) Správcem evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je provozovatel vysílání ze zákona. Provozovate