19 C 221/2021-32 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 4 581 Kč a 2 552 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazenou část škody vzniklé žalobkyni tím, že žalovaná, jakožto zaměstnanec žalobkyně na základě pracovní smlouvy způsobila škodu na služebním vozidle, jež řídila. Pojišťovna za předmětné pojistné události uhradila 54 726 Kč a 36 472 Kč. Pojišťovnou neuhrazené 4 851 Kč a 2 552 Kč představují spoluúčast žalobkyně, jež žalobkyně požaduje po žalované. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listin soud zjisti, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 18. 2. 2019 pracovní smlouvu na dobu určitou, s tím, že dodatkem [číslo] byla provedena změna pracovního zařazení žalované na Doručovatel listovní motor. s řízením. Pracovní poměr byl ukončen ke dni 30. 9. 2019 okamžitým zrušením pracovního poměru. Ze zprávy o dopravní nehodě je patrné, že dne 2. 4. 2019 v 7:00 hod poškodila žalovaná v rámci výkonu práce, při řízení, služební vozidlo typu Peugeot Boxer, [registrační značka], které měla žalobkyně zapůjčené jako náhradní vozidlo (leasingová společnost [právnická osoba]). Žalovaná při couvání způsobila poškození pravého práhu, pravého středního sloupku, pravých předních dveří a pravých zadních posuvných dveří služebního vozidla. Za škodu je plně zodpovědná žalovaná, což stvrdila svým podpisem na zprávě o dopravní nehodě. Dále ze zprávy o dopravní nehodě je patrné, že dne 10. 4. 2019 v 8:00 hod poškodila žalovaná v rámci výkonu práce, při řízení, služební vozidlo typu Peugeot Partner, [registrační značka], které měla žalobkyně v nájmu (leasingová společnost [právnická osoba]). Žalovaná zavadila o zídku, čímž došlo k poškození pravého zadního blatníku a pravého předního nárazníku služebního vozidla. Za škodu je plně zodpovědná žalovaná, což stvrdila svým podpisem na zprávě o dopravní nehodě. Dle ustanovení § 249 odst. 1 zákoníku práce, je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen„ škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. Dle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce, je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Poškozené vozidlo poškozené dne 2. 4. 2019 bylo opraveno [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ]. Oprava vozidla byla vyúčtována ve faktuře [číslo] vystavené dne 30. 4. 2019 znějící na částku 68 139 Kč včetně DPH. Žalobci byla částka za opravu předmětného vozidla následně vyúčtována ve faktuře [číslo] vystavené dne 22. 5. 2019 znějící na částku v celkové výši 60 807 Kč včetně DPH po zohlednění amortizace. Vzhledem ke skutečnosti, že vyčíslená škoda nepřesahovala 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku žalovaného (průměrný měsíční výdělek v rozhodném období dle evidence žalobkyně činil 14 761 Kč hrubého), byla v souladu s ustanovením § 257 odst. 2 zákona č. 262/2006 zákoníku práce, žalovanému předepsána náhrada škody v plné výši. Způsobená škoda byla uplatněna u [právnická osoba], která z titulu pojištění odpovědnosti zaměstnanců za škodu způsobenou při výkonu povolání poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 54 726 Kč. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni spoluúčast ve výši 6 081 Kč. Žalovaná předmětný dluh uznala co do důvodu a výše dne 26. 7. 2019. Poškozené vozidlo poškozené dne 10. 4. 2019 bylo opraveno [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ]. Oprava vozidla byla vyúčtována vlastníku vozidla ve faktuře [číslo] vystavené dne 23. 5. 2019 znějící na částku 45 410 Kč včetně DPH. Žalobci byla částka za opravu předmětného vozidla následně vyúčtována ve faktuře [číslo] vystavené dne 24. 6. 2019 znějící na částku v celkové výši 40 524 Kč včetně DPH po zohlednění amortizace. Vzhledem ke skutečnosti, že vyčíslená škoda nepřesahovala 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku žalovaného (průměrný měsíční výdělek v rozhodném období dle evidence žalobkyně činil 22 651 Kč hrubého), byla v souladu s ustanovením § 257 odst. 2 zákona č. 262/2006 zákoníku práce, žalovanému předepsána náhrada škody v plné výši. Způsobená škoda byla uplatněna u [právnická osoba], která z titulu pojištění odpovědnosti zaměstnanců za škodu způsobenou při výkonu povolání poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 36 472 Kč. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni spoluúčast ve výši 4 052 Kč. Žalovaná předmětný dluh uznala co do důvodu a výše dne 26. 7. 2019. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky opakovaně vyzvána, naposledy předžalobní výzvou ze dne 16. 9. 2018. Žalovaná způsobila škodu žalobkyni porušením povinnosti dle ustanovení § 249 zákoníku práce a je tak povinna ji v rozsahu, ve kterém nebyla tato uhrazena pojistným plnění, dle ustanovení § 250 zákoníku práce žalobkyni uhradit sama. Žalovaná k výzvě žalobkyně svůj dluh neuhradila a soud proto žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb, a to ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu dle výzvy žalobkyně žalované k úhradě dluhu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.