4 C 215/2021-81 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 020 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako prodávající převedla do vlastnictví žalovaného kupní smlouvou pozemky parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] trvalý travní porost, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a parc. [číslo] trvalý travní porost v k. ú. [obec]. Kupní cena byla stanovena v kupní smlouvě a na základě znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] takto – parc. [číslo] ve výši 110 Kč, parc. [číslo] ve výši 2 270 Kč, parc. [číslo] ve výši 140 Kč a parc. [číslo] ve výši 2 270, celkem tedy ve výši 4 790 Kč. Na základě znaleckého posudku č. ÚOM [číslo] 2019 zpracovaného [anonymizováno] pro oceňování majetku při [anonymizováno] fakultě [obec] školy [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [obec] bylo zjištěno, že převáděné pozemky mají být oceněny takto – parc. [číslo] ve výši 550 Kč, parc. [číslo] ve výši 11 280 Kč, parc. [číslo] ve výši 700 Kč a parc. [číslo] ve výši 11 280 Kč, celkem tedy ve výši 23 810 Kč. Rozdíl v neprospěch žalobce tak činí 19 020 Kč. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizováno] pozemkovém úřadu, kdy je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu osob a za zákonem definovaných podmínek, nedisponuje stát, tedy žalobkyně autonomií vůle a v případě, že kupující nabyde pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká mu tím bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne [datum] a žalovaný úhradu odmítl. 2. Žalovaný potvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, nesouhlasil však s tím, že by žalobce nedisponoval autonomií vůle, kdy tento názor žalobce převzal z judikatury, která se však týkala jiného problému a nelze ji na danou věc aplikovat. Žalovaný poukazuje na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze kterého plyne, že bezdůvodné obohacení lze získat jen tam, kde vůbec žádný právní důvod není dán, anebo původní právní důvod odpadl. O to se ale v daném případě nejedná. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby. 3. K tomuto žalobkyně v replice uvedla, že smlouvy, kterými jsou převáděny pozemky v režimu nárokového převodu, nejsou projevem svobodné vůle smluvních stran, nýbrž jejich prostřednictvím byla realizována zákonem stanovená povinnost převést pozemky za zákonem stanovených podmínek zákonem stanoveným subjektům. Pokud došlo v souzených případech k převodu pozemků v hodnotě vyšší než zákonné, učinil tak převádějící subjekt mimo rámec zákona, a proto i bez právního důvodu, čímž se nabyvatelé pozemků na úkor převádějícího bezdůvodně obohatili. Žalobkyně zde odkázala na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1189/2010 a sp. zn. 28 Cdo 1623/2019. 4. Mezi účastníky bylo nesporným, že dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva [číslo] jejímž předmětem byly pozemky parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] trvalý travní porost, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a parc. [číslo] trvalý travní porost v k. ú. [obec] Smlouva byla uzavřena podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012, Sb. o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Kupní cena byla stanovena u pozemku parc. [číslo] ve výši 110 Kč, u pozemku parc. [číslo] ve výši 2 270 Kč, u pozemku parc. [číslo] ve výši 140 Kč a u pozemku parc. [číslo] ve výši 2 270 Kč, tj. celkem ve výši 4 790 Kč a byla zaplacena před podpisem smlouvy. Tyto skutečnosti vyplývají i z kupní smlouvy ze dne [datum] [číslo]. Účastníci nezpochybňovali pravost ani platnost uzavřené kupní smlouvy. 5. Z provedených důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení s tím, že v kupní smlouvě byla kupní cena stanovena dle znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] na 4 790 Kč a následně znaleckým posudkem č. ÚOM [číslo] 2019 [anonymizováno] oceňování majetku při ekonomické fakultě [obec] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [obec] bylo zjištěno, že toto ocenění není správné a pozemky měly být oceněny celkovou částkou 23 810 Kč. Žalobkyně proto požadovala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 19 020 Kč do deseti dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla připravena k vyzvednutí dne [datum] a doručena v souladu s ust. § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu dne [datum]. 6. Z revizního znaleckého posudku č. ÚOM [číslo] 2019 soud zjistil, že byl vypracován na zadání žalobkyně a úkolem byla mimo jiné revize znaleckého posudku [číslo] který vypracoval znalec [jméno] [příjmení], jehož předmětem bylo ocenění pozemků v k. ú. [obec], obci [obec] obvyklou cenou k datu [datum] pro účely prodeje podle zákona č. 503/2012 Sb. Znalecký ústav dospěl k závěru, že znalecký posudek nebyl vypracován správně z metodického ani z věcného hlediska a výsledná indikace ceny obvyklé je od indikace revizním znaleckým posudkem odchýlena o 500 %. Znalecký ústav určil cenu obvyklou k datu vypracování znaleckého posudku [číslo] tj. k datu [datum] a následně k roku 2016, 2017 a 2018 takto: cena za 1 m² k [datum] ve výši 49,71 Kč, cena za 1 m² k [datum] ve výši 51,70 Kč, cena za 1 m² k [datum] ve výši 53,19 Kč a cena za 1 m² k [datum] ve výši 55,18 Kč. 7. Dle informací o pozemku činí výměra pozemku parc. [číslo] m², pozemku parc. [číslo] [PSČ] m², pozemku parc. [číslo] m² a pozemku parc. [číslo] [PSČ] m². 8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 9. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012, Sb. o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 7. 2016, na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí převede [název žalobkyně] tento pozemek do vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku. 10. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se nemovité věci a související majetek, s nimiž je [název žalobkyně] příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou. 11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena platná kupní smlouva. Oba účastníci ani platnost a pravost kupní smlouvy nezpochybnili. Tato kupní smlouva obsahuje veškeré náležitosti stanovené zákonem v ust. § 2079 a násl. o.z. Kupní smlouva je určitá a srozumitelná, byly určeny nemovitosti, které byly předmětem kupní smlouvy, byla stanovena kupní cena a žalobkyně umožnila žalovanému nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Soud sice souhlasí s argumentací žalobkyně, že dle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, bylo povinností žalobkyně prodat pozemky za cenu obvyklou, pochybení žalobkyně v tomto směru však nelze přenášet na žalovaného. Je třeba vzít v úvahu samotný proces uzavření kupní smlouvy, kdy na jedné straně byla za zákonem stanovených podmínek dána povinnost žalobkyně uzavřít kupní smlouvu (v tomto směru byla skutečně autonomie vůle jedné smluvní strany omezena), byla to však žalobkyně, která v daném případě vystupovala v silnějším postavení. Koncipovala znění kupní smlouvy a sama stanovila výši kupní ceny, na kterou žalovaný (za předpokladu, že chtěl nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem) musel přistoupit. Bylo na uvážení žalobkyně, jakým způsobem bude cena obvyklá zjištěna (zda prostřednictvím jejích pracovníků či pomocí znaleckého posudku) a v její gesci byl i výběr znalce, který znalecký posudek následně vyhotovil. V samotné kupní smlouvě navíc není odkaz na znalecký posudek, ze kterého žalobkyně při určení kupní ceny vycházela a žalovanému tedy ani nebylo známo, jakým způsobem byla kupní cena určena. Za předpokladu uzavření platné kupní smlouvy pak nepřichází institut bezdůvodného obohacení v úvahu, kdy kupní smlouva je zde právním důvodem, na základě kterého byla žalovaným plněna kupní cena a na základě kterého žalobkyně převedla své vlastnické právo k nemovitostem. Pokud žalobkyně odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1189/2010, popř. 28 Cdo 1623/2019 pak tato rozhodnutí se vztahovala k restitučním nárokům dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vtahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a soud je nepovažuje za dostatečně přiléhavá. 12. Nelze také přehlédnout, že kupní smlouva byla uzavírána v srpnu 2015, revizní znalecký posudek byl vypracován až v červnu 2019 a výzva