7 C 309/2020-44 — Okresní soud v Tachově

1. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 15 086,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 415,11 Kč od [datum] do zaplacení a v žalobě tvrdil, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba], [IČO] smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle které jí byl poskytnut úvěr a žalovaná se zavázala za úvěr uhradit včetně kapitalizovaného úroku a poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku za sjednání úvěru a inkasního poplatku částku 18 186 Kč a to ve 14ti splátkách, kdy první splátka byla sjednána dne [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 8 415,11 Kč, dlužným úrokem ve výši 678,90 Kč, běžným poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 765,90 Kč, dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 732,73 Kč a dlužným inkasním poplatek ve výši -2- 7 C 309/2020 - 45 1 493,17 Kč. Žalobce dále tvrdil, že smlouvou o postoupení pohledávky nastoupil do práv původního věřitele. 2. K jednání soudu se nedostavil ani jeden z účastníků, žalobce neúčast u jednání omluvil. 3. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu a jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Podle citovaného ustanovení, nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. V řízení soud provedl důkaz smlouvou o postoupení pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky. 6. Z těchto listinných důkazů soud zjistil a má v řízení prokázáno, že [právnická osoba], [IČO] postoupila pohledávku za žalovanou žalobci. 7. Podle zákona č. 89/2012 Sb. (o.z.), podle § 1879 zákona, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1880 odst. 1 zákona, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. V řízení žalobce prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován. 10. V řízení soud provedl dále důkaz smlouvou o úvěru, žádostí o úvěr při zpracování osobních údajů, dokladem o příjmu žalované a předžalobní výzvou včetně doručenky. 11. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná sepsala dne [datum] se zprostředkovatelem úvěru za [právnická osoba] žádost o úvěr, požádala o úvěr 10 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že je na rodičovské dovolené s příjmem 7 600 Kč. 12. Soud zjistil, že téhož dne [datum] byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala za úvěr uhradit poplatek 8 186 Kč a uhradit jej ve 14 měsíčních splátkách po 1 299 Kč. 13. Soud z tvrzení obsažených v žalobě zjistil, že žalobce na poskytnutý úvěr 10 000 Kč započetl plnění ze strany žalované ve výši 1 584,89 Kč a další plnění ve výši 1 515,10 Kč započetl žalobce na úrok s poplatek za úhradu za vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Celkem tedy žalovaná na úvěr uhradila 3 099,99 Kč. 14. V řízení má soud prokázáno, že [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovanou ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. smlouvu o spotřebitelském úvěru, poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala za úvěr uhradit poplatek 8 186 Kč. 15. Soud hodnotil uzavřenou smlouvu o úvěru s přihlédnutím k okolnostem, za kterých byla smlouva uzavřena a rovněž hodnotil i podmínky na straně dlužníka. V rámci toho hodnotil, zda uzavřená smlouva o úvěru neodporuje zákonu, protože odporuje dobrým mravům. 16. Podle zákona č. 89/2012 Sb. (o.z.), podle § 580 odst. 1 zákona, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Soud hodnotil smlouvu zejména s ohledem na osobu dlužníka, zda nedošlo k porušení dobrých mravů a učinil závěr, že tomu tak bylo a to z důvodu, že žalované byl poskytnut bezúčelový úvěr 10 000 Kč, přičemž jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč a má jednu vyživovací povinnost. 18. S ohledem na sociální a majetkové poměry žalované má soud tedy za to, že žalobce při poskytnutí úvěru nejednal obezřetně a poskytnul úvěr osobě, která by byla schopna takto sjednaný úvěr splácet v dohodnutých měsíčních splátkách ve výši 1 299 Kč. 19. Soud proto učinil závěr, že smlouva o úvěru je neplatná, protože odporuje dobrým mravům. 20. V řízení bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto finanční plnění ve výši 10 000 Kč a rovněž bylo prokázáno, že žalovaná na toto plnění uhradila 3 099,99 Kč. -3- 7 C 309/2020 – 46 21. Jestliže soud učinil závěr, že smlouva o úvěru je neplatná, posoudil nárok žalobce dle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 22. Podle citovaného ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 23. Soud proto vyhověl žalobě do částky 6 900,01 Kč. 24. Z částky 6 900,01 Kč soud přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení a to od následujícího dne, kdy žalovaná se zavázala úvěr splatit. 25. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.. 26. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval na žalované zaplatit částku 15 086,01 Kč a z částky 8 415,11 Kč zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení a protože soud učinil závěr, že smlouva o úvěru je neplatná, žalobu, co do zbytku uplatněného nároku, zamítnul. 27. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, přihlédl k poměru úspěchu účastníků ve věci a žádnému z nich náklady řízení nepřiznal.