10 C 394/2021-23 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 168 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako cestující nastoupil dne [datum] do vlaku společnosti [právnická osoba] [číslo] směr [obec] hl.n. a byl povinen zaplatit cenu za přepravu ve výši 168 Kč. Žalovaný se však neprokázal platným jízdním dokladem a byl vyzván k zaplacení jízdného a přirážky ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] Smlouvu o postoupení pohledávek a žalobkyně se tak stala věřitelem pohledávky. O postoupení pohledávek byl žalovaný vyrozuměn dne [datum]. 2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 4. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 5. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Pro použití spojů označených v jízdním řádu cestující platí kromě jízdného i cenu příplatku nebo místenky (§ 4 odst. 3) ve výši podle tarifu. 6. Z předložených listin má soud za prokázané, že dne [datum] žalovaný použil dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] Tím došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob ve smyslu ust. § 2550 a násl. o. z. Žalovanému tím vznikla povinnost uhradit jízdné. Přepravné na trase činilo 168 Kč. Jelikož se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou, byla mu dle tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu vyměřena přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobci částku ve výši 1 168 Kč, o čemž byl žalovaný písemně informován v rámci písemného potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, což žalovaný svým podpisem rovněž potvrdil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. žalobci. 7. Žalobce svá tvrzení obsažená v žalobě prokázal, soud proto žalobě vyhověl. Žalovaný ani přes výzvu netvrdil ani neprokázal, že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobcem uplatněný nárok. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobci přiznal i právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po vzniku povinnosti jízdné i přirážku k jízdnému uhradit, tj. od následujícího dne po uskutečnění přepravy a ve výši, která odpovídá § 1970 o.z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 168 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.