3 C 8/2022-456 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužných částek uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí, z toho částky 9 506 Kč s příslušenstvím. K dané věci uvedl, že účastníci uzavřeli dne [datum] online smlouvu o úvěru č. PZ11600693, na základě které se zavázal žalobce poskytnout žalovanému částku 5 000 Kč s tím, že daná částka byla žalovanému převedena na jeho účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] dne [datum]. Jednalo se o úvěr bezúčelový, kdy si smluvní strany dohodly úrok ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný se zavázal daný úvěr uhradit v celkové výši 9 506 Kč do [datum]. Součástí každé splátky úvěru byl i poplatek za poskytnutí a správu úvěru ve výši 1 400 Kč (celkově 4 200 Kč). Úvěryschopnost dlužníka byla posouzena žalobcem. Žalovanému byl na základě předložených potvrzení o příjmech a pracovní smlouvy úvěr poskytnut. Žalovaný však nedodržel smluvní podmínky a nehradil splátky dle určeného splátkového kalendáře. Dále žalobce návrhem požaduje úhradu částky 388,62 Kč s tím, že se jedná o smluvní pokutu vyplývající ze smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ustanovení § 2395 o. z. č. 89/2012 Sb. - smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] pod č. PZ11600693 smlouvu o úvěru, na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 5000 Kč bez uvedení účelu. Celková splatná částka činila 9 506 Kč s RPSN ve výši 5. 930,36 %. Finanční prostředky byly splatné dne [datum] a úroková sazba byla sjednána ve výši 0,10 % denně. Poplatek za poskytnutí úvěru byl stanoven 1 400 Kč měsíčně. Z dokladu (čl. 18 spisu) vyplývá, že žalobce vyplatil dne [datum] žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, a to na č. úč. [bankovní účet], což je účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Žalovaný však řádným způsobem úvěr nesplácel. Z tohoto důvodu byl žalobcem žalovaný vyzýván dne 7.6. a [číslo] 2021 o úhradu dílčích dlužných částek, avšak bezvýsledně. Žalovaný vzal také na vědomí Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru, které podepsal elektronicky dne [datum]. Žalovaný žalobci předložil k posouzení, zda je možno mu poskytnout úvěr, doklady o výdělku za měsíce 1-3 2021 s tím, že jeho příjmy se pohybovaly v rozmezí od 82 186 Kč do 83 321 Kč. Z pracovní smlouvy žalovaného ze dne [datum] uzavřené se [právnická osoba] [anonymizováno], [obec] u [obec] vyplývá,, že žalovaný měl pracovat na pozici manažer zákaznického servisu s místem výkonu práce [příjmení] kraj.Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. 5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Daná částka představuje jistinu, která byla poskytnuta žalovanému ze strany žalobce a nebyla žalovaným uhrazena. Proto soud uložil žalovanému uhradit danou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 6. Soud uložil žalovanému dlužnou částku s příslušenstvím specifikovanými ve výroku I tohoto rozsudku zaplatit ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.. 7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru ze dne [datum] a to ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru včetně sjednaného smluvního úroku, když tato ujednání jsou dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb. s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodného obohacení v částce uvedené ve výroku I tohoto rozsudku (§ 2991 obč. zák. č. 89/2012 Sb.), které je povinen žalobci vydat. Současně soud zamítl také část návrhu týkající se smluvní pokuty účtované žalobcem, neboť smlouva o úvěru jako celek byla prohlášena za neplatnou. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce i žalovaný měli ve věci úspěch pouze zčásti.