4 C 309/2021-46 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o nájmu bytu o velikosti 1+1 v [obec], [ulice] ulici [adresa] na dobu určitou do [datum]. Nájemné bylo sjednáno v částce 5 000 Kč, odběr elektrické energie a plynu si měla žalovaná sjednat samostatně. Žalovaná od listopadu 2020 přestala splatit sjednané nájemné, odběr elektrické energie a plynu si nesjednala. Žalobce proto přistoupil k okamžité výpovědi. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovanou dohodu o plnění zpožděného dluhu ve splátkách. Žalovaná svůj dluh uznala co do právního důvodu i výše a sjednala si právo splátek. K dohodě byl dne [datum] sjednán dodatek [číslo] který vyčíslil dluh na částku 54 888 Kč. Od předání bytu nezaplatila žalovaná žádnou splátku a dluh tak stále činí 54 888 Kč. K jeho úhradě byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem. 4. Z nahlédnutí do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parcelního čísla st. 118, jehož součástí je budova [adresa] v k. ú. [obec]. Nemovitost je zapsána na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalobce pronajal žalované byt ve třetím patře budovy [adresa] v ulici [ulice] s počátkem nájmu od [datum]. Nájemné bylo sjednáno v částce 5 000 Kč měsíčně. Z okamžité výpovědi ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vypověděl žalované nájem z důvodu zvlášť závažného porušení smlouvy, a to opakovaného nehrazení nájemného. Dluh ke dni výpovědi činil 40 977,06 Kč. Z dohody o plnění zpožděného dluhu ve splátkách ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uznala svůj dluh ve výši 49 888,48 Kč z důvodu nehrazení nájemného a za spotřebu elektrické energie a plynu, a zavázala se jej uhradit ve splátkách, přičemž první splátka měla být uhrazena do [datum]. Splátkový kalendář byl sjednán pod ztrátou výhody splátek. Následně byl dne [datum] uzavřen doplněk [číslo] k dohodě o plnění zpožděného dluhu, ve kterém žalovaná uznala dluh ve výši 54 888,48 Kč, přičemž ostatní ujednání dohody zůstala nezměněna. Žalovaná byla vyzvána právní zástupkyní žalobce k uhrazení dluhu, a to předžalobní upomínkou ze dne [datum], kterou žalovaná osobně převzala. 5. Dle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů má soud za prokázané, že žalovaná uznala dluh ve výši 54 888,48 Kč a zavázala se jen splácet ve splátkách, počínaje dnem [datum]. Splátky byly sjednány pod ztrátou výhody splátek. Dohoda o splátkách dluhu obsahuje všechny náležitosti, jsou zde jasně vymezeny smluvní strany, výše dluhu, z jakého titulu dluh vznikl, jakou formou a kam má být dluh splácen, včetně výslovného prohlášení žalované, že svůj dluh uznává co do důvodu i výše. Soud tak nemá pochybnosti o dohodě účastníků ani o tom, že dluh v době uzavření dohody trval. Žalobci tak vzniklo právo na uhrazení uvedené dlužné částky. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci uvedenou částku. 7. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, má ve smyslu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 745 Kč, odměna za dva úkony právní služby dle § 7 bod 5 a § 11odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (převzetí a příprava, podání ve věci samé po 3 300 Kč), za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5 a § 11 odst. 2 písm. h), (jednoduchá výzva k plnění po 1 650 Kč), a tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. Advokátka žalobce je registrována k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokátky a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 13 816,50 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokátky žalobce.