7 C 254/2022-42 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 34 200 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 533,61 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 470,88 Kč a dále z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení zákonný úrok z prodlení a dohodnutý úrok ve výši 23,43 % ročně a žalobu odůvodnil tvrzením, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle které poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se za úvěr zavázal zaplatit poplatek 16 000 Kč, sestávající z částky 4 000 Kč za úrok, 4 000 Kč za administrativní činnost a 8 000 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný se zavázal úvěr a poplatek uhradit v 60-ti týdenních splátkách po 600 Kč, počínaje dnem [datum] a poslední splátka byla sjednána na den [datum]. 2. Žalobce dále tvrdil, že z poskytnutého úvěru žalovaný neuhradil ničeho. 3. K jednání soudu se nedostavil ani jeden z účastníků, oba neúčast u jednání omluvili. 4. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu a jednal v nepřítomnosti účastníků. 5. Podle citovaného ustanovení, nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 6. V řízení soud provedl důkaz smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky včetně doručenky a seznamem postoupených pohledávek. 7. Z těchto listinných důkazů soud zjistil a má v řízení prokázáno, že společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. 8. Podle zákona č. 89/2012 Sb. (o.z.), podle § 1879 zákona, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle § 1880 odst. 1 zákona, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Žalobce v řízení prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován. 11. Soud dále provedl důkaz žádostí o spotřebitelský úvěr, smlouvou o spotřebitelském úvěru, předžalobní výzvou včetně doručenky a vyjádřením žalovaného. -3- 7 C 254/2022 – 44 12. Z těchto listinných důkazů soud zjistil a má v řízení prokázáno, že společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec] sepsala se žalovaným dne [datum] žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a soud má prokázáno, že téhož dne uzavřela společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, poskytla žalovanému úvěr 20 000 Kč a žalovaný se zavázal za úvěr uhradit poplatek 16 000 Kč, celkem 36 000 Kč v 60-ti týdenních splátkách po 600 Kč. 13. Soud zjistil, že žalovaný z poskytnutého úvěru neuhradil ničeho. 14. Z listinných důkazů má soud prokázáno, že společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec] uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, poskytla žalovanému úvěr 20 000 Kč a žalovaný z tohoto úvěru neuhradil ničeho. 15. Žalobce prokázal, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], se sídlem v [obec] smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (o.z.). 16. Soud v řízení zkoumal, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je platná, a to s ohledem na skutečnost, zda při uzavření smlouvy nebyly porušeny dobré mravy. 17. Podle zákona č. 89/2012 Sb. (o.z.), podle § 580 odst. 1 zákona, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Soud se zejména zabýval otázkou, zda sjednaný poplatek je přiměřený k výši poskytnutého úvěru. 19. Soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec] je nebankovní společnost poskytující úvěry nízkopříjmovým skupinám obyvatel a soud má rovněž prokázáno, že poplatek za sjednaný úvěr je v daném případě nepřiměřeně vysoký, protože činí více jak 80 % poskytnutých finančních prostředků. 20. Soud proto učinil závěr, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože odporuje dobrým mravům. 21. Shodný závěr učinil i Krajský soud v Plzni ve věci shodného žalobce, avšak jiných fyzických osob ze shodných smluv o spotřebitelském úvěru, tak jak Krajský soud v Plzni vyslovil v svém rozhodnutí pod spisovou značkou 25 Co 130/2017 a 25 Co 65/2017. 22. V řízení žalobce prokázal, že žalovanému poskytnul finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a s ohledem na skutečnost, že soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, posoudil nárok žalobce dle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.. -4- 7 C 254/2022 – 45 23. Podle citovaného ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 24. Žalobce prokázal, že žalovaný z poskytnutých finančních prostředků 20 000 Kč neuhradil ničeho a soud z toho důvodu žalobě do částky 20 000 Kč vyhověl. 25. Z částky 20 000 Kč soud přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení, a to následujícího dne, kdy žalovaný se zavázal uhradit poslední splátku a dostal se tak do prodlení. 26. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 27. Žalobce požadoval na žalovaném zaplatit 34 200 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 533,61 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 470,88 Kč a z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení zákonný úrok z prodlení a dohodnutý úrok ve výši 23,43 % ročně a protože soud učinil závěr, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, žalobu, co do zbytku uplatněného nároku, zamítnul. 28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, přihlédl k poměru úspěchu účastníků ve věci a žádnému z nich náklady řízení nepřiznal.