10 C 171/2023-18 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 742 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři. Žalovaný v ní uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše celkem ve výši 47 742 Kč a zavázal se uhradit jej v měsíčních splátkách nejméně po 2 000 Kč počínaje měsícem září 2019. Žalovaný se následně dostal do prodlení s plněním splátek a žalobkyně proto v souladu s ust. § 142a občanského soudního řádu odeslala žalovanému dne [datum] oznámení o zesplatnění dluhu. Právní zástupce žalobkyně žalovanému zaslal předžalobní výzvu dne [datum]. Žalovaný tak dluží ke dni podání žaloby částku 10 742 Kč. Ve věci byl podepsaným soudem vydán platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou a byl proto usnesením zrušen. Na výzvu, aby se žalobkyně i žalovaný vyjádřili ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný nereagoval, žalobkyně souhlasila. Na výzvu, která byla na její adresu doručena postupem dle § 46 odst. 1 občanského soudního řádu, aby se ve smyslu § 114a vyjádřila k žalobě, žalovaná rovněž nereagovala. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. O uplatněném nároku proto ve smyslu ust. § 153a, odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně se žalovaným dne [datum] uzavřela dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaný uznal svůj dluh ve výši 47 742 Kč vůči žalobkyni co do důvodu a výše a zavázal se uhradit jej v pravidelných měsíčních splátkách pod sankcí ztráty výhody splátek. Dluh vznikl z titulu postižního práva proti žalovanému ve výši žalované částky, když trestním příkazem Okresního soudu v Přerově č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl uznán vinným, že ve směru jízdy od [obec] na [obec] po předchozím požití alkoholických nápojů řídil motorové vozidlo tov. zn. Volkswagen Golf, [registrační značka], nezvládl řízení vozidla a narazil do levé přední části vozidla [jméno] [příjmení], [registrační značka] s návěsem tov. zn. Krone Cool [registrační značka]. Způsobil tak škodu na vozidle ve výši 47 742 Kč, kterou žalobkyně poškozené [právnická osoba], s.r.o. vyplatila. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě do [datum]. Dne [datum] žalobkyně se žalovaným uzavřela Dohodu o povolení splátek a uznání dluhu a pro případ nesplacení kterékoli splátky byla sjednána okamžitá splatnost závazku, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Dopisem ze dne [datum] žalovaného žalobkyně informovala, že z důvodu nedodržení splátkové dohody byl dluh zesplatněn a vyzvala jej k jeho úhradě v celkové výši 10 742 Kč ve lhůtě do 15 dnů. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalovanému s datem [datum]. Žalovaný uznal ve vztahu k žalobkyni svůj závazek a využil možnosti sjednat jeho splácení. Zjevně však nedodržel své závazky plynoucí z uzavřené dohody, je tedy povinen dlužnou částku žalobkyni vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit i úrok z prodlení. Jelikož tedy žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala, soud žalobě co do základu a úroku z prodlení vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 742 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč.