10 C 210/2019-116 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 162 635,44 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrového účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] Touto smlouvou původní věřitel, [právnická osoba], poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost čerpanou částku uhradit včetně sjednaných úroků ve výši 15,9 % splatit pravidelnými měsíčními splátkami. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, původní věřitel proto dopisem ze dne [datum] prohlásil celý dluh žalovaného za splatný. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany předchůdce žalobce žalobci postoupena spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností k [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 170 756,57 Kč a skládala se z: neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 145 488,44 Kč, úroku z úvěru ve výši 14 072 Kč, úroku z prodlení ve výši 8 121,13 Kč a poplatků (cen) ve výši 3 075 Kč. Jistina pohledávky 159 560,44 Kč je tvořena: neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 145 488,44 Kč a připsanými úroky úvěru ve výši 14 072 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce požaduje zaplacení: dlužné jistiny úvěru ve výši 159 560,44 Kč, tvořené: neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 145 488,44 Kč, připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 18.519,60 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8 121,13 Kč, kapitalizovaným ke dni postoupení pohledávky a poplatky ve výši 3 075 Kč, a smluvních úroků z úvěru ve výši 15,9 % p.a. z připsaných neuhrazených úroků z úvěru 14 072 Kč od [datum] do zaplacení, smluvních úroků z úvěru ve výši 15,9 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 145 488,44 Kč od [datum] do zaplacení, zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 9 % p.a. z částky ve výši 163 307,85 Kč (sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 159 560,44 Kč a poplatků (cen) ve výši 3 075 Kč) od [datum] do zaplacení. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána doporučeně [datum]. 2. Na výzvu, aby se žalovaný vyjádřil ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nereagoval, žalobkyně na nařízení jednání trvala. Na výzvu, aby se žalovaný ve smyslu § 114a vyjádřil k žalobě, která mu byla doručena postupem dle § 46b písm. a) občanského soudního řádu ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona na adresu trvalého pobytu v ČR, žalovaný nereagoval. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti a vycházel ve smyslu ust. § 120 odst. 2 občanského soudního řádu z obsahu spisu a v řízení provedených důkazů. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Chorvatska, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci jednat a podle jakého právního řádu se tak má stát. Vzhledem k tomu, že platná smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, uzavřená dne 20. 1. 1964 a publikovaná pod č. 207/1964 Sb., do které Chorvatská republika sukcedovala, nemá vlastní úpravu řešení pravomoci a příslušnosti v občanskoprávních sporech mimo spory z titulu protiprávních úkonů nebo z jiných událostí, za kterých vzniká povinnost k náhradě škody, postupoval soud dle zákona č. 97/63 Sb. v platném znění (zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním). 4. Dle § 10 odst. 1, 3 tohoto zákona nezvolí-li si účastníci rozhodné právo, řídí se jejich vztahy právním řádem, jehož použití odpovídá rozumnému uspořádání daného vztahu. Jiné smlouvy, spravují se zpravidla právním řádem státu, v kterém obě strany mají sídlo (bydliště); nemají-li sídlo (bydliště) v témže státě uzavírá-li se dohoda mezi přítomnými, právním řádem místa, kde byla smlouva uzavřena. Dle § 37 odst. 1 téhož zákona je pravomoc českých soudů dána v případě, že je dána i příslušnost. Z toho vyplývá, že podepsaný soud má pravomoc věc rozhodnout, je příslušný s ohledem na poslední známé bydliště žalovaného v jeho obvodu, a rozhodným právem pro řešení sporu je právní řád České republiky, když oba účastníci mají sídlo na území České republiky a na území České republiky uzavřeli i smluvní vztah. Příslušnost podepsaného soudu je tak dána místem uzavření smlouvy, rozhodným právem je právní řád České republiky. 5. Soudu se nepodařilo žalovanému doručit soudní písemnosti, a to ani na adrese trvalého pobytu žalovaného v Chorvatsku –„ [anonymizována čtyři slova]“ - získané ze smlouvy, a to ani prostřednictvím dožádaného soudu –„ Općinski sud u [anonymizováno]“. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] proto ustanovil žalovanému opatrovníkem [celé jméno opatrovnice], advokátku v [obec]. 6. Opatrovnice žalovaného uvedla, ačkoli byla soudem ustanovena žalovanému opatrovníkem, a přestože soud v usnesení konstatoval, že se žalovaný na adrese [adresa žalovaného], z usnesení nevyplývá, že by soud vyčerpal všechny možnosti ke zjištění adresy pobytu žalovaného. Ohledně uplatněného nároku namítala, že už ze žaloby vyplývá, že si banka počínala nezodpovědně a lehkovážně, když poskytla cizinci bez trvalého pobytu na území České republiky, bydlícímu na ubytovně a bez trvalého pracovního poměru, úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný úvěr od samého počátku nesplácel, žalovaný nemohl být před podáním žaloby ani řádně vyzván k dobrovolnému plnění. Objekt [obec], [část obce a číslo], je ubytovacím zařízením pro ubytovávání agenturních pracovníků, na této adrese nemohl mít žalovaný registrován trvalý pobyt. Banka si při sjednání úvěru nepočínala zodpovědně a ani nepostupovala s přiměřenou opatrností, proto musí nést riziko, které podstoupila tím, že takové osobě úvěr poskytla bez dalšího zajištění. Navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnuta a opatrovníkovi přiznat právo na náhradu nákladů řízení. 7. Právní zástupce žalobkyně k výzvě soudu ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], jako poskytovatel úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získal při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména ty, že žalovaný je svobodný a s ohledem na výši jeho příjmu, a výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu také prohlásil, že všechny údaje uvedené v žádosti jsou pravdivé a úplné a toto stvrdil svým podpisem. Až následně, po vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena úvěrová smlouva. Odkázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 pod č. j. 5 Co 231/2020- 97, dle kterého odvolací soud uzavřel pro posouzení úvěruschopnosti, že„ … stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje. …“. Z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021 č. j. 12 Co 367/2020-170 citoval, že ačkoliv„ … žalovaný sice neuvedl měsíční platby domácnosti … nelze to klást k tíži druhé smluvní strany. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zcela správně přikročila k posouzení těchto výdajů dle ekonomického modelu. Právní předchůdkyně tak zcela dostála povinnosti podle ust. § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb. …“. Údaje do prohlášení k žádosti o poskytnutí úvěru má žadatel povinnost uvést je pravdivě. Jak vyplývá mj. z čl. 3 Smlouvy, žalovaný měl u právního předchůdce žalobce veden běžný účet č. [bankovní účet], právní předchůdce žalobce tedy znal a měl ověřenou jeho platební morálku, výši jeho měsíčních příjmů i výši měsíčních výdajů a veškeré podstatné skutečnosti pro posouzení jeho schopnosti splácet požadovaný úvěr. Na podané žalobě setrval. 8. Opatrovnice žalovaného v návaznosti na to uvedla, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. K předloženým listinným důkazům poznamenala, že z nich vyplývá, že žalovaný založil v [obec] spořitelně bankovní účet dne [datum], na který mu byla zasílána mzda v různé výši. Mzda byla následně vybírána kar