3 C 293/2023-51 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru číslo [PSČ] 18 218. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutými prostředky se zavázal žalovaný uhradit poplatek. Na závazek ze smlouvy žalovaný uhradil částku 8 535 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností k témuž dni byla pohledávka původního věřitele za žalovaným postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn, bezvýsledně. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ustanovení § 1879 o.z. – věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě /postupníkovi/. 4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona – dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel společnost [právnická osoba], IČ 0 44 55 835 uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž daný věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy za poplatek ve výši 23 500 Kč. Celková dlužná částka, kterou měl žalovaný uhradit činila 48 500 Kč. Žalovaný dle vyjádření žalobce na závazek ze smlouvy zaplatil částku 8 535 Kč s tím, že zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka pod číslem smlouvy o úvěru postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzýván právním zástupcem žalobce dne [datum] k úhradě dlužné částky tehdy ve výši 50 548,21 Kč, nejpozději do [datum], avšak bezvýsledně. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky 16 465 Kč byla pohledávka původního věřitele za žalovaným platně smluvně postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku, uvedenou ve výroku I tohoto rozsudku. S poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. 7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru a její ujednání o zaplacení poplatku za poskytnutí jistiny úvěru, které je dle § 1 odst. 2 o.z. v rozporu s dobrými mravy s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu dle ustanovení § 580 odst. 1 zcela neplatná. Žalobci proto původně příslušelo bezdůvodné obohacení ve výši částky, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku, dle § 2991 o. z. následně postoupené žalobci. 8. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku I tohoto rozsudku, byla žalované- mu vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na procesní výsledek řízení, kdy každý z účastníků byl ve věci úspěšný pouze zčásti.