3 C 294/2023-45 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že v původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě uvedené smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti s tím, že žalovaná se zavázala uhradit také za poskytnuté finanční prostředky poplatek. Na závazek ze smlouvy dle vyjádření žalobce uhradila žalovaná částku 1 350 Kč. Zůstatek zůstal neuhrazen. Pohledávka původního věřitele byla následně na základě smlouvy ze dne [datum] za žalovanou postoupena žalobci s účinností ke dni [datum]. V uvedený den také zaslal žalobce písemné oznámení žalované o postoupení pohledávky. Žalovaná na dluh již ničeho neuhradila. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ustanovení § 1879 o. z. – věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě /postupníkovi/. 4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum], na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč s tím, že celková dlužná částka činila 36 000 Kč. Tzn. částku 16 000 Kč tvořil poplatek původního věřitele za poskytnutí finančních prostředků / jistiny/žalované. Celková dlužná částka byla splatná po splátkách 600 Kč týdně. Žalovaná dle vyjádření žalobce na úhradu závazku ze smlouvy zaplatila částku 1 350 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovanou pod číslem smlouvy o úvěru postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzývána právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu celkové dlužné částky ve výši 43 884,06 Kč, nejpozději do [datum], avšak bezvýsledně. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky, uvedené v tomto výroku, byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit dlužnou částku, uvedenou ve výroku I tohoto rozsudku, současně s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. 7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, jehož ujednání o výši poplatku za poskytnutí jistiny úvěru je v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 o. z., tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu dle ustanovení § 580 odst. 1 zcela neplatná. Proto původnímu věřiteli příslušelo bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 o. z. ve výši částky, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku, následně postoupené žalobci. 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na procesní výsledek řízení, kdy každý z účastníků byl ve věci úspěšný pouze zčásti. 9. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku I tohoto rozsudku, byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..