7 C 49/2023-22 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 665,86 Kč s úrokem z prodlení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytuje telekomunikační služby a prodává zařízení, umožňující využívání těchto služeb. Žalobkyně poskytla žalovanému modem na splátky, a to po 24 měsíčních splátkách ve výši 166,63 Kč. Žalovaná částka představuje neuhrazenou cenu za odebrané zařízení ve výši 3 665,86 Kč (22 x 166,63 Kč). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil. 2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Z předávacího protokolu ze dne [datum] je patrné, že žalovanému bylo zřízeno internetové připojení, jehož poskytovatelem byla žalobkyně. Pro užívání služby internet poskytla žalobkyně žalovanému modem, který se žalovaný v souladu s [anonymizováno] a [anonymizováno] obchodními podmínkami zavázal uhradit formou 24 měsíčních splátek ve výši 166,63 Kč. Žalobkyně žalovanému vystavila faktury za služby a splátkový prodej. Žalovaný neuhradil vystavené faktury od zúčtovacího období za listopad 2018 do srpna 2020 (22 měsíců). Celkem z těchto faktur činí dlužná částka 3 665,86 Kč. Jelikož žalovaný řádně své závazky nesplácel, žalobkyně zrušila poskytování služeb. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy pokusem o smír. Splatnost poslední vystavené faktury za zúčtovací období srpen 2020 nastala dne [datum]. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě které žalobkyně žalovanému dodala modem a žalovaný se zavázal jej zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 166,63 Kč. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, když neuhradil celkem 22 splátek po 166,63 Kč, tj. celkem částku 3 665,86 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále byla žalobkyni přiznána paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka v celkové výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, za 2 úkony po 100 Kč. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku. 8. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.