7 C 82/2023-32 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 182 931,80 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 3 351 Kč při úrokové sazbě 12,90 % p.a. počítaje [datum]. Žalovaný nesplácel půjčku řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil. 2. Žalovaný je občan Slovenska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle článku 6 nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel má na území České republiky své obvyklé bydliště 3. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval. 4. Na jednání konaném dne [datum] žalobkyně setrvala na svém nároku a odkázala na listiny, které byly přílohou žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Žalovaný se k jednání nedostavil. 5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s přílohou bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne [datum]. 6. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalovanému půjčku ve výši 200 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 12,90 % p. a. a RPSN ve výši 13,69 %. Žalovaný se zavázal půjčku splatit v 96 měsíčních splátkách po 3 351 Kč. 7. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení celého závazku, a to z důvodu dlouhodobého nesplácení finančních závazků plynoucích ze smlouvy, přestože byl na porušení povinnosti písemně upozorněn. Ve výzvě byl žalovaný vyzván k zaplacení závazku nejpozději do 10 dnů od data vyhotovení výzvy, tj. do [datum]. 8. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. 9. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše. 10. Podle § o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku i s úroky splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši 3 351 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,90 % p.a. Žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas, proto byl celý závazek zesplatněn a žalovaný byl vyzván k jeho úhradě do [datum]. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 53 358,50 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 318 Kč, odměny advokáta za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, a to převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba a účast na jednání po 8 420 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, 4 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, cestovní náhradu za cestu na jednání dne [datum] ve výši 2 370 Kč a náhrady za promeškaný čas ve výši 800 Kč (8 půlhodin po 100 Kč). Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 38 050 Kč, tj. 7 990,50 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 53 358,50 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. 15. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.