10 C 134/2024-22 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 295,25 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČ , IČO, dne 23. 8. 2022 uzavřel smlouvu č. , hodnota, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s celkovým úvěrovým rámcem 10 000 Kč a žalovaný se zavázal aktuálně čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne 30. 6. 2023 prohlásila celý dluh za splatný. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 7. 2023 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku na žalobkyni.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaného byla dne 23. 8. 2022 ve smyslu § 2395 občanského zákoníku řádně uzavřena smlouva o úvěru. Žalované byl poskytnut revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce do 10 000 Kč. Spotřebitelský úvěr se žalovaný zavázal splácet, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 26,28 % ročně, v měsíčních minimálních splátkách ve výši 5 % vyčerpané částky v předcházejícím měsíci včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru a poplatků za případně odeslané upomínky. Ke dni 30. 5. 2023 (datum ukončení smlouvy o revolvingovém úvěru) žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 11562,60 Kč. Své povinnosti žalovaný neplnil, předchůdkyně žalobkyně proto dopisem ze dne 31. 5. 2023 od smlouvy odstoupila a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě částky 11 563 Kč. Zároveň Banka uplatnila své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty, sjednané přímo ve Smlouvě, ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. V souladu s ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a sankcí plynoucích z příslušných ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků. Ke dni zesplatnění se dlužná částka skládala z dlužné jistiny ve výši 11 563 Kč složené z a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 10 150 Kč, nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků, vypočtený z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 150 Kč v sazbě 26,28 % ročně od 15. 4. 2023 do 30. 6. 2023, kapitalizovaného částkou 548,35 Kč, nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 199,75 Kč, z nesplacené smluvní pokuty ve výši 64,50 Kč, z nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši 600 Kč (za odeslání dopisu Odstoupení od úvěrové smlouvy si právní předchůdce žalobce účtoval částku ve výši 600 Kč a za upomínku k úhradě dlužné splátky částku ve výši 100 Kč). Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 7. 2023 žalobkyni. Výše požadovaného příslušenství pohledávky v žalobním návrhu uvedeného jako kapitalizovaný úrok 1 348,10 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného smluvního úroku ve výši 548,35 Kč, nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 199,75 Kč a nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši 600 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení v sazbě určené datem zesplatnění závazku, a to za období od prvního dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. od 1. 7. 2023 do zaplacení, z postoupené jistiny ve výši 10 150 Kč, úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši 217 Kč (za osobní návštěvu). Žalobce nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 14. 7. 2023 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. V důsledku prodlení žalovaného vznikl právnímu předchůdci žalobce, tím i žalobci, dle čl. V, popř. čl. VI, popř. čl. VII odst. 8 Žádosti, nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Smluvní pokuta byla na žalobce postoupena ve výši 64,50 Kč, ten nicméně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 10 150 Kč v sazbě 0,1 % denně, a to za období od 26. 6. 2023 do 24. 1. 2024, tj. do dne předcházejícího dni podání žalobního návrhu. Výše žalobním návrhem uplatněné smluvní pokuty tak činí 2 145,25 Kč, a je v ní zahrnuta i postoupená smluvní pokuta. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V žalobním návrhem uplatněné výši se smluvní pokuta stala splatnou ke dni 24. 1. 2024, tj. ke dni předcházejícímu dni podání žalobního návrhu.4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 zákona (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.5. Soud má za prokázané, že žalobkyně ve smyslu shora uvedených ustanovení uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru do výše 10 000 Kč, kombinovaná s pojištěním schopnosti úvěr splácet, a že žalovaný na jejím základě prostředky i převzal. Byly dohodnuty úroky z úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku a smluvní pokuty a sankce pro případ nesplácení splátek. V souladu s úvěrovými podmínkami žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky a v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami prohlásila úvěr za splatný. Žalovaný nedodržel své závazky plynoucí ze smlouvy, je proto povinen vyčerpané prostředky žalobkyni vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit i dlužné pojistné a smluvní sankce žalobkyní vyčíslené. Jelikož tedy žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nař