10 C 341/2023-59 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 17 930 Kč s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným dne 9. 6. 2022 prostřednictvím e-mailové komunikace uzavřeli Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně dne 9. 6. 2022 žalovanému poskytla částku 11 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 66,87% vrátit žalobkyni v 48 měsíčních splátkách po 662 Kč, splatných vždy do 23. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červenec 2022. Protože však žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek č. 2, 4, 7, 9. a 10, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 1 245 Kč, a právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením s každou ze splátek č. 1 až 10 dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 2 000 Kč. V důsledku tohoto prodlení došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 28. 5. 2023 a celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 12 268,31 Kč byl žalovaný dle bodu 6.4. smlouvy povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Protože žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, vznikla mu dle bodu 6.5. smlouvy povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne 30. 5. 2023 do zaplacení. Žalobkyně se z těchto důvodů domáhá zaplacení jistiny úvěru v celkové výši 12 268,31 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 245 Kč, náhrad nákladů ve výši 2 000 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy v celkové výši 2 417,19 Kč a úroku za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě 66,87% ročně z částky 10 522,15 Kč ode dne 30. 5. 2023 do zaplacení. Žalovaný tyto částky neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně zaslala dne 3. 11. 2023.2. Ve věci byl žalovaný vyzván usnesením, doručeným mu dne 21. 12. 2023 do vlastních rukou, aby ve smyslu ust. § 114b, § 115a a § 153 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.) podal vyjádření ve věci samé k žalobě, a to s poučením o možnosti vydat rozsudek pro uznání v případě, že vyjádření podáno nebude. Do dne vydání rozhodnutí vyjádření podáno nebylo.3. Soud s ohledem na to, že stanovisko žalovaného neobdržel, a na poučení, kterého se mu dostalo, rozhodl rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 3 o. s. ř., neboť nečinnost žalovaného fikci, že nárok, který je proti němu uplatňován uznává, umožňuje a nejedná se o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír. Ve smyslu § 153 a) odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro vydání rozsudku pro uznání nemusí jednání být nařízeno.4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 930 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.