10 C 41/2024-25 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 33 364 Kč s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem nákladních automobilů registrační značky , SPZ, a , Anonymizováno, přičemž tato vozidla, vedená v příslušném registru vozidel neměla v předmětných obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). U vozidla registrační značky , SPZ, se jednalo o období od 14. 7. 2022 do 27. 10. 2022 a od 28. 10. 2022 do 21. 1. 2023, u vozidla registrační značky , SPZ, o období od 19. 8. 2022 do 23. 10. 2022 a od 24. 10. 2022 do 16. 2. 2023. , právnická osoba, vyzvala ve dnech 14. 12. 2022 a 6. 4. 2023 žalovaného v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základů příspěvků ve výši 9 116 Kč + 7 396 Kč a 5 676 Kč + 9 976 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 4 x 300 Kč. Výzvy byly žalovanému doručeny ve dnech 29. 12. 2022 a 21. 4. 2023. Žalovaný na tyto výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, byly mu právním zástupcem žalobce proto zaslány ve dnech 13. 6., 18. 7. a3. 10. 2023 předžalobní upomínky.2. Ve věci byl žalovaný vyzván usnesením, doručeným mu dne 2. 4. 2024 do vlastních rukou, aby ve smyslu ust. § 114b, § 115a a § 153 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.) podal vyjádření ve věci samé k žalobě, a to s poučením o možnosti vydat rozsudek pro uznání v případě, že vyjádření podáno nebude. Do dne vydání rozhodnutí vyjádření podáno nebylo.3. Soud s ohledem na to, že stanovisko žalovaného neobdržel, a na poučení, kterého se mu dostalo, rozhodl rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 3 o. s. ř., neboť nečinnost žalovaného fikci, že nárok, který je proti němu uplatňován uznává, umožňuje a nejedná se o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír. Ve smyslu § 153 a) odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro vydání rozsudku pro uznání nemusí jednání být nařízeno.4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 513 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 335 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 364 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.