10 C 88/2024-30 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 50 000 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, , Anonymizováno, , sídlem , adresa, , IČ , IČO, ) uzavřela dne 6. 2. 2009 se žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , jejíž součástí jsou Dispozice, Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty Banky a Všeobecné obchodní podmínky Banky. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč a kreditní kartu, nejprve , právnická osoba, . karta, následně , právnická osoba, . , Anonymizováno, , a žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v měsíčních minimálních splátkách ve výši 5 % vyčerpané částky v předcházejícím měsíci včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru a poplatků za odeslané upomínky. Žalovaný čerpal peněžní prostředky, avšak sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobené zejména prodlením s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využila Banka svého práva sjednaného v podmínkách a dne 4. 5. 2019 smluvní vztah ukončila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 61 104,43 Kč, aktuální výše úrokové sazby úroku pak dle úrokového lístku Banky činila 23,88 % ročně.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 došlo, s účinností ke dni 21. 6. 2019 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 17. 7. 2019. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 50 000 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 49 889,22 Kč, poplatků ve výši 110,78 Kč, úroků z úvěru ve výši 23,88 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 49 889,22 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8 % ročně z dlužné částky ve výši 50 000 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. Žalovaný neuhradil nic, a to ani na základě zaslané upomínky ze dne 1. 12. 2018 ani předžalobní upomínky ze dne 18. 7. 2022.2. Ve věci byl žalovaný vyzván usnesením, doručeným mu dne 2. 4. 2024 do vlastních rukou, aby ve smyslu ust. § 114b, § 115a a § 153 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.) podal vyjádření ve věci samé k žalobě, a to s poučením o možnosti vydat rozsudek pro uznání v případě, že vyjádření podáno nebude. Do dne vydání rozhodnutí vyjádření podáno nebylo.3. Soud s ohledem na to, že stanovisko žalovaného neobdržel, a na poučení, kterého se mu dostalo, rozhodl rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 3 o. s. ř., neboť nečinnost žalovaného fikci, že nárok, který je proti němu uplatňován, uznává, umožňuje a nejedná se o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír. Ve smyslu § 153 a) odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro vydání rozsudku pro uznání nemusí jednání být nařízeno.4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 342 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 200 Kč ve výši 2 142 Kč.