19 C 56/2024-22 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení. Uvedl, že žalovaný dne , datum, způsobil dopravní nehodu, když řídil vozidlo svého otce v obci , adresa, , nezvládl řízení a přední částí vozidla narazil do domu na adrese , adresa, , na němž způsobil škodu. Po nehodě žalovaný odtlačil vozidlo do přilehlé ulice, kde ho odstavil a z místa nehody odešel. Následně otec žalovaného nahlásil policii, že předmětnou škodu způsobil jeho syn. Vzhledem k tomu, že škodící vozidlo bylo u žalobce v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jako „zákon o povinném ručení“), a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě č. , hodnota, , uhradil žalobce z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinného ručení) v rámci pojistné události částku ve výši , částka, za opravu poškozeného okapového svodu, omítky a zdiva pod omítkou. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobci nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnil, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši , částka, .2. Soud jednal s nezletilým žalovaným prostřednictvím jeho zákonného zástupce označeného v záhlaví rozsudku.3. Ve věci byl podepsaným soudem vydán platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou a byl proto usnesením zrušen. Na výzvu, aby se žalovaný vyjádřil ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný nereagoval, soud tak s ohledem na příslušnou výzvu žalovanému jeho souhlas presumuje.4. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce.5. Z předložených listin vzal soud za prokázané následující. Z policejní relace č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , že žalovaný dne , datum, způsobil dopravní nehodu, když řídil vozidlo svého otce v obci , adresa, , nezvládl řízení a přední částí vozidla narazil do domu na adrese , adresa, , na němž způsobil škodu. Po nehodě žalovaný odtlačil vozidlo do přilehlé ulice, kde ho odstavil a z místa nehody odešel. Následně otec žalovaného nahlásil policii, že předmětnou škodu způsobil jeho syn.6. Škodící vozidlo bylo v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalobkyně. Předmětná škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě č. , hodnota, .7. Žalobkyně dle likvidační zprávy a výplatního dopisu uhradila z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinného ručení) v rámci pojistné události částku ve výši , částka, za opravu poškozeného okapového svodu, omítky a zdiva pod omítkou.8. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o povinném ručení, má žalobce proti žalovanému právo na náhradu toho, co za něho vyplatil, protože žalovaný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona.9. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o povinném ručení, má žalobce proti žalovanému právo na náhradu toho, co za něho vyplatil, protože žalovaný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody.10. Podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona o povinném ručení, má žalobce proti žalovanému právo na náhradu toho, co za něho vyplatil, protože žalovaný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku.11. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobci nárok dle § 10 odst. 1 písm. b), c) a g) zákona o povinném ručení na vyplacení toho, co za žalovaného plnil, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši , částka, .12. Nárok žalobce na úrok z prodlení, přiznaný ve výroku I. tohoto rozsudku, je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. Obě povinnosti uložil soud žalovanému uhradit ve smyslu § 160 odst. 1 občanského soudního řádu do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .