7 C 119/2024-19 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 249 239,65 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které žalovaný čerpal peněžní prostředky do úvěrového rámce 250 000 Kč, které však do uvedeného data splatnosti nevrátil. Žalovaný úvěr nesplácel, a proto byl žalobkyní ke dni , datum, zesplatněn. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku 249 239,65 Kč sestávající z jistiny ve výši 245 287,03 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 552,62 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil.2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nepopírá nárok žalobkyně, ale několikrát se ji snažil kontaktovat a domluvit se na odložení splátek, jelikož se dostal do nepříznivé finanční situace, kterou se snaží vyřešit.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše 250 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpanou částku vrátit spolu s úrokem. Roční úroková sazba činila 21,90 % a RPSN 24,2 %. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit činila 279 657 Kč. Úvěr byl splatný v měsíčních splátkách minimálně ve výši 2,326 % z čerpané částky (5 815 Kč) k 20. dni v měsíci. Ve smlouvě bylo dále sjednáno pojištění schopnosti splácet pro případ pracovní neschopnosti, ztráty příjmu aj., měsíční úhrada za pojištění byla sjednána ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru (517,54 Kč). Pro případ prodlení s úhradou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a náklady na vymáhání za každou upomínku ve výši 300 Kč. V části ukončení smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně zesplatnit úvěr v případě, že se žalovaná dostane do prodlení nejméně se 2 splátkami nebo nezaplatí jednu splátku déle než 3 měsíce.5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá průběh splácení a jednotlivé započtení. Žalovaný uhradil na úvěr celkem částku 11 630 Kč (na jistinu 4 712,97 Kč, na úrok za pojistné 9,63 Kč, na pojištění schopnosti splácet 1 035,08 Kč a na úrok 5 872,32 Kč). Žalovanému byly účtovány náklady na vymáhání po 300 Kč ve splátce 3 a 4 celkem ve výši 900 Kč. Smluvní pokuta byla naúčtována za neuhrazené splátky 2, 3 a 4 po 500 Kč, tj. celkem ve výši 1 500 Kč.6. Úvěr byl zesplatněn výzvou ze dne , datum, .7. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, .8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 250 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 21,90 %, konkrétně se zavázal vrátit celkem částku 279 657 Kč. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, když uhradila pouze částku ve výši 11 630 Kč, z toho na jistinu 4 712,97 Kč, k úhradě tak zbývá 245 287,03 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž poplatek za pojištění schopnosti splácet za 3 splátky po 517,54 Kč, tj. v částce 1 552,62 Kč. Jelikož žalovaná neplnila podmínky úvěrové smlouvy, byly jí naúčtovány ještě náklady za vymáhání ve výši 900 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 44 818 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 970 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 9 300 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 28 800 Kč, tj. 6 048 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 44 818 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.13. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.