7 C 164/2024-27 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru a žalobkyně v souladu se smlouvou ke dni , datum, celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil.2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a dále na zjištěnou adresu možného pobytu žalovaného výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení. Žalovaný na výzvu nereagoval.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Ze smlouvy o úvěru – Expres půjčka ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splatit v 24 měsíčních splátkách po , částka, (poslední splátka ve výši , částka, ). Úroková sazba činila 24,20 % ročně a RPSN 27,09 %. Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku , částka, .5. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dne , datum, byla žalovanému převedena příslušná částka ve výši , částka, na jeho účet.6. Z výpisů z úvěrového účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovaný čerpal částku , částka, . Následně řádně hradil splátky za leden až duben 2022, poté se splácením dostával do prodlení. Poslední splátka byla učiněna v dubnu 2023. Následně byly účtovány poplatky za upomínky v celkové výši , částka, (3 x , částka, a 1 x , částka, ). Jistina po splatnosti činila , částka, , splatný smluvní úrok , částka, .7. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlásila celý úvěr za splatný ke dni , datum, a vyzvala ho k úhradě dlužné částky.8. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .9. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit navíc částku , částka, . Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce , částka, . Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po , částka, dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky , částka, , tj. , částka, . Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši , částka, má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobkyně jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu s ohledem na množství poskytovaných produktů, ze kterých dlužné plnění vymáhá, není natolik odlišné. Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b advokátního tarifu.14. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.