7 C 371/2023-27 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 25 144,30 Kč s úrokem z prodlení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytuje telekomunikační služby a prodává zařízení, umožňující využívání těchto služeb. Žalobkyně poskytla žalovanému mobilní zařízení (tablet) na splátky po 36 měsíčních splátkách ve výši 160 Kč. Žalovaná částka představuje neuhrazenou cenu za odebrané zařízení ve výši 5 600 Kč (35 x 160 Kč) a služby třetích stran (volání a zasílání SMS na zvláštní číslo) ve výši 20 544,30 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil. 2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Z dodatků ke smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za to žalobkyni zaplatit cenu dle Ceníku a Všeobecných obchodních podmínek. 5. Z dodatku ke smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací a dohody o splacení kupní ceny zařízení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému mobilní zařízení (tablet), za který se žalovaný v souladu s Ceníkem a Všeobecnými obchodními podmínkami zavázal uhradit kupní cenu formou 36 měsíčních splátek po výši 160 Kč. 6. Z vyúčtování – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] mj. služby třetích stran (platba voláním a platba přes internet) v částce 6 360,95 Kč se splatností do [datum]. 7. Z vyúčtování – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] mj. služby třetích stran (platba přes internet) v částce 7 098,35 Kč a pravidelnou splátku za mobilní zařízení (tablet) ve výši 160 Kč se splatností do [datum]. 8. Z vyúčtování – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] mj. služby třetích stran (platba přes SMS a platba přes internet) v částce 7 085 Kč a pravidelnou splátku za mobilní zařízení (tablet) ve výši 160 Kč se splatností do [datum]. 9. Z vyúčtování – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] mj. pravidelnou splátku za mobilní zařízení (tablet) ve výši 160 Kč se splatností do [datum]. 10. Z vyúčtování – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] mj. pravidelnou splátku za mobilní zařízení (tablet) ve výši 160 Kč se splatností do [datum]. 11. Z vyúčtování – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] mj. doplatek do kupní ceny zařízení (tablet) ve výši 5 280 Kč se splatností do [datum]. Tato částka byla následně dobropisem ponížena o 320 Kč. 12. Z oznámení o zrušení poskytování služeb ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zruší k [datum] vyjmenované služby k zákaznickému účtu [číslo], pokud žalovaný do [datum] nezaplatí dlužné částky. 13. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 14. Podle § 35 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“, podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, je-li to ekonomicky přiměřené, s výjimkou případů, kdy se volaný účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí v určitých geografických oblastech, aby koncoví uživatelé měli v rámci Evropské unie přístup a) ke službám poskytovaným prostřednictvím negeografických telefonních čísel a mohli tyto služby využívat, b) ke všem číslům používaným v Evropské unii, bez ohledu na technologii a zařízení používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států Evropské unie a univerzálních mezinárodních čísel pro bezplatné volání. 15. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí služeb elektronických komunikací dle zákona o elektronických komunikacích a navazující smlouva o zprostředkování úhrady služeb třetích stran dle o. z., na základě které žalobkyně mj. zprostředkovala úhrady služeb třetích stran, a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit cenu. Žalobkyně za zprostředkované úhrady vyúčtovala cenu v celkové výši 20 544,30 Kč, kterou žalovaný neuhradil. Mezi žalobkyní a žalovaným byla též uzavřena kupní smlouva podle § 2079 a násl. o. z., na základě které žalobkyně žalovanému dodala mobilní zařízení (tablet) a žalovaný se zavázal jej zaplatit v 36 měsíčních splátkách po 160 Kč. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil a dluží na kupní ceně částku 5 600 Kč. Žalovaná částka tak představuje neuhrazenou část ceny tabletu ve výši 5 600 Kč a služby třetích stran ve výši 20 544,30 Kč, sníženou o 1 000 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále byla žalobkyni přiznána paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka v celkové výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, za 2 úkony po 100 Kč. 18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 006 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku. 19. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.