7 C 374/2023-28 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 18 211,79 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] bylo kontrolou pracovníků společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, zjištěno, že žalovaná na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále též jen„ předmětné odběrné místo“) provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy a žalobkyně má proto nárok na náhradu vzniklé škody. Ke dni [datum] byla na předmětném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie a následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru, který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektrické energie byla na žádost obchodníka administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot ke dni [datum] a to ve [anonymizována tři slova] a NT [anonymizováno] kWh. Dne [datum] byl při kontrole odběrného místa techniky [právnická osoba] [anonymizováno], a. s , zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny, stav uvedeného elektroměru při demontáži činil [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova]. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 91 dní. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 18 211,97 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 5 648,44 Kč, platby za příkon 460,94 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 12 102,42 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně neuhradila. 2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a na zjištěnou adresu možného pobytu výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná na výzvu nereagovala. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalobkyni a žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas v podání ze dne [datum] a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec] byl u elektroměru žalované při jeho demontáži zjištěn vyšší stav než při ukončení smlouvy ze strany obchodníka s elektřinou. 5. Z oznámení o výsledku odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla informována o demontáži elektroměru a provedeném odečtu VT a NT. 6. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zmocnila společnost [právnická osoba] ke kontrole odběrných míst, montáži a demontáži elektroměrů, k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům. 7. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila zjištění z provedené kontroly dne [datum], tj. zejména, že ke dni [datum] byla ukončena na předmětném odběrném místě smlouva na dodávku elektrické energie a následně byl vystaven příkaz k demontáži elektroměru, který však nemohl být realizován z důvodu nepřístupnosti odběrného místa a byly stanoveny náhradní hodnoty odběru, a to [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova]. Při demontáži elektroměru dne [datum] byly zjištěny vyšší hodnoty, a to [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] 10,016 kWh, přičemž rozdíl hodnot byl hodnocen jako neoprávněně odebraná elektřina. Tím došlo ke vzniku škody provozovateli distribuční soustavy, jímž je žalobkyně. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení škody ve výši 18 211,97 Kč, složené z náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 5 648,44 Kč, platby za příkon 460,94 Kč a nákladů spojených s neoprávněným odběrem ve výši 12 102,42 Kč. 8. Z faktury (daňového dokladu) žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 18 211,97 Kč se splatností do [datum]. 9. Žalovaná byla opakovaně upomínána o zaplacení dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 10. Na základě zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] byla provedena kontrola předmětného odběrného místa, při které byl odhalen odběr elektrické energie, ačkoli žalovaná od [datum] neměla uzavřenou platnou smlouvu o odběru elektrické energie s obchodníkem s elektřinou, tj. celkem 91 dní. Při ukončení smlouvy o dodávce elektrické energie byly [anonymizováno] hodnoty odběru [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova], při demontáži elektroměru byly zjištěny hodnoty odběru [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova]. 11. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dále jen„ energetický zákon“, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 12. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, přičemž dle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. 13. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 14. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen„ vyhláška o měření elektřiny“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. 15. Dle § 17 odst. 5 věty druhé vyhlášky o měření elektřiny, je součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů. 16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že po ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s elektřinou a žalovanou, tj. od [datum] odebírala žalovaná elektřinu neoprávněně dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, čímž žalobkyni vznikla podle § 51 odst. 3 energetického zákona škoda, kterou je žalovaná povinna v penězích nahradit. Neoprávněný odběr trval do [datum], kdy byl žalované demontován elektroměr a distribuce elektřiny ukončena. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. O náklade