7 C 298/2025-76 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně podala návrh na schválení smíru mezi ní a žalovaným. Jelikož soud neměl za prokázané, že se navrhovaného soudu vedle žalobkyně domáhá i žalovaný, který na výzvy soudu nereagoval, soud smír neschválil. Žalobkyně se následně žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 158 173 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 171 283 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně úroků a poplatku v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 3 121 Kč. Žalovaný se s placením dostával do prodlení, proto byl úvěr k , datum, zesplatněn. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, z původního věřitele na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Soud zaslal žalovanému prostřednictvím datové schránky výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, , avšak žalovaný na výzvu nereagoval.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalobkyni i žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne , datum, .5. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu soud zjistil, že před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Dospěla k závěru, že příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.6. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 171 283 Kč (ke konsolidaci předchozího dluhu), které se žalovaný zavázal splatit v 96 měsíčních splátkách po 3 121 Kč (poslední splátka ve výši 2 238 Kč), úroková sazba činila 14,99 % p. a. (při řádném splácení a odpuštění splátek činila zvýhodněná úroková sazba 13,05 % p. a.), RPSN 16,67 % p. a. (při řádném splácení a odpuštění splátek činila RPSN 14,47 %). Cena za vyřízení úvěru byla sjednána ve výši 1 713 Kč. Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 300 446 Kč (při řádném splácení a odpuštění splátek 263 877 Kč).7. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému poslední výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti nejpozději do , datum, s upozorněním na požadavek okamžitého splacení celého úvěru. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému poslední výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti nejpozději do , datum, s upozorněním na požadavek okamžitého splacení celého úvěru. Následně žalobkyně žalovanému zaslala oznámení o zesplatnění úvěru k , datum, .8. Z přehledu plateb soud zjistil, že ke dni zesplatnění činil zůstatek jistiny 158 173 Kč, řádné úroky 3 127 Kč a poplatky 1 456 Kč.9. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .10. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 171 283 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit se sjednaným úrokem; úroková sazba činila 14,99 % ročně (zvýhodněná při řádném splácení a odpuštění splátek 13,05 % ročně) a RPSN 16,67 % (při řádném splácení a odpuštění splátek 14,47 %). Úvěruschopnost žalovaného byla hodnocena z údajů sdělených žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru a interního posouzení klienta. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto jej právní předchůdkyně žalobkyně ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, .11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 171 283 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit sjednaný úrok v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, když nehradil splátky řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 46 193,40 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 909 Kč, odměny advokáta za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, předžalobní upomínka, návrh na schválení smíru a žaloba, po 7 460 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, a 4 náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 31 640 Kč, tj. po zaokrouhlení 6 645 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 46 193,40 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.15. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.16. Soud rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku ve výši 72,50 Kč. Soud při určení výše soudního poplatku vycházel z částky 159 629 Kč (soudní poplatek činí 7 981,50 Kč), která byla žalobkyní označena v úvodu návrhu na schválení smíru a následném žalobním návrhu. Žalobkyně však žalobou požadovala po žalovaném zaplacení částky 158 173 Kč (soudní poplatek činí 7 909 kč) jako jistiny úvěru (bez poplatku z úvěru ve výši 1 456 Kč). Jelikož soud vyměřil nesprávně soudní poplatek o 72,50 Kč vyšší, rozhodl podle § 10 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích o vrácení tohoto přeplatku.