10 C 325/2024-35 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 14 500 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení ve výši 5 % měsíčně při neplnění a náhradu nákladů řízení ve výši 2 339 Kč). Žaloba byla odůvodněna tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. Dne 23. 7. 2024 mu byla společností , právnická osoba, omylem připsána na účet č. , č. účtu, částka 14 600 Kč, kterou na žádost žalované, „poníženou o 100 Kč jako bankovní poplatek“, převedl na účet žalované. Následující den obdržel od banky sdělení o požadavku , právnická osoba, na vrácení chybně zaslané platby, o čemž žalovanou vyrozuměl a vyzval ji k vrácení částky ve lhůtě 14 dnů. Jelikož k vrácení nedošlo, žalobce uvádí, že dne 21. 8. 2024 částku společnosti , právnická osoba, uhradil ze svých prostředků s využitím bankovní půjčky, a poté žalovanou informoval, že jediným způsobem, jak se vyhnout soudnímu řízení, je uznání dluhu a dohoda o splácení ve formě dokumentu označeného v podání jako „Dobrovzdání“; ačkoli měl být uvedený dokument podle tvrzení žalobce ze strany žalované akceptován, žalovaná neuhradila ani první splátku a plnění nadále odmítá. Žalobce před podáním žaloby zaslal žalované předžalobní výzvu, jejíž odeslání dokládá podacím lístkem. Podání je datováno dnem 1. 11. 2024 a obsahuje návrh, aby soud uložil žalované povinnost uhradit žalovanou částku „… do 30 dnů od vyhlášení rozsudku …“ s tím, že v případě dalšího prodlení má být dlužná částka „… navyšována o úrokovou sazbu 5% měsíčně z prodlení …“, a dále, aby žalovaná nahradila žalobci náklady řízení.2. K jednání dne 15. 1. 2026 se žalovaná nedostavila, ač jí bylo předvolání k jednání doručeno náhradně dne 4. 12. 2025, proto bylo jednáno v její nepřítomnosti.1.1. Žalobce po poučení setrval na žalobním návrhu s tím, že požaduje zaplacení částky 14 500 Kč a zákonný úrok z prodlení od 17. 10. 2024 do zaplacení.1.2. Návrh, aby byl přiznán úrok z prodlení ve výši 5 % měsíčně, vzal v průběhu jednání zpět a návrh upravil tak, že se domáhá jen zákonného úroku z prodlení.2. Podle § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu může žalobce vzít žalobu zcela nebo zčásti zpět; učiníli tak před zahájením jednání, soud řízení v odpovídajícím rozsahu zastaví bez souhlasu žalovaného.3. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět způsobem předvídaným zákonem, byly splněny zákonné podmínky pro zastavení řízení. Soud proto řízení výrokem I. v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 5 % měsíčně z částky 14 500 Kč od 14. 2. 2026 do zaplacení, zastavil.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že dle měsíčního výpisu účtu za měsíce červenec a srpen 2024 dne 23. 7. 2024 byla na běžný účet žalobce č. , č. účtu, připsána z účtu , č. účtu, , identifikovaného jako , právnická osoba, , částka 14 600 Kč. Následně dne 1. 8. 2024 žalobce zadal odchozí platbu ve výši 14 500 Kč na účet , č. účtu, , přičemž dne 5. 8. 2024 byl za tuto transakci naúčtován bankovní poplatek 50 Kč. V návaznosti na uvedený odchozí převod banka žalobce dopisem ze dne 7. 8. 2024 sdělila, že jeho žádost o vrácení této částky 14 500 Kč byla předána majiteli účtu , č. účtu, , přičemž dopis specifikuje transakci včetně ID , Anonymizováno, a uvádí účet žalobce pro případné vrácení. Dne 16. 8. 2024 banka současně adresovala žalobci výzvu k vrácení částky 14 600 Kč přijaté dne 23. 7. 2024 od odesílatele , č. účtu, (, právnická osoba, ), s poučením dle § 38 odst. 8 zákona o bankách. Dne 21. 8. 2024 žalobce vyplnil a podepsal písemný příkaz k úhradě na částku 14 600 Kč ve prospěch účtu , č. účtu, se splatností téhož dne; výpis účtu za srpen 2024 eviduje téhož dne odchozí platbu 14 600 Kč na uvedený účet , právnická osoba, . Žalobce dne 2. 8. 2024 současně čerpal bankovní úvěr (vnitřní převod 40 591,73 Kč a poplatek 2 495 Kč, výpis uvádí úvěr č. , hodnota, ), čímž dle listin kryl finanční dopad vrácení chybně připsané částky , právnická osoba, . Soud dále z listin zjistil, že žalovaná , Jméno žalované, listinou nadepsanou „Čestné dobrovzdání“, datovanou ve Stříbře dne 24. 8. 2024, výslovně uznala, že jí byla dne 1. 8. 2024 na účet , č. účtu, převedena částka 14 500 Kč, která jí nepříslušela, a zavázala se tuto částku uhradit žalobci ve třech splátkách (5 000 Kč, 5 000 Kč a 4 500 Kč) na účet , č. účtu, , počínaje měsícem září 2024, vždy nejpozději do 25. dne v měsíci. Listina dále označuje svědka , jméno FO, . Vedle toho je ve spise rukopisná listina, v níž se osoba označená jako , jméno FO, (příjmení psáno ne zcela čitelně, avšak odpovídá podpisu na závazku částku splácet) zavazuje od 20. 9. 2024 splácet dluh 14 500 Kč ve splátkách po 5 000 Kč. Jelikož žalovaná podle žalobce nesplnila ani první splátku, žalobce dne 2. 10. 2024 zaslal žalované poslední výzvu k úhradě dlužné částky 14 500 Kč do 16. 10. 2024 s odkazem na dřívější dohodu, uvedením svého účtu , č. účtu, a poučením podle § 142a o. s. ř.3. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měla po právu plnit sám.4. Na základě výše uvedených závěrů a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žalovaná od žalobce přijala plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 o. z. Žalované byla dne 1. 8. 2024 zaslána finanční částka 14 500 Kč, kterou byla povinna žalobci vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaná však poskytnuté prostředky žalobci nevrátila, a to ani na základě s ním sjednané dohody o splátkách, ani jeho předžalobní výzvy, na úkor žalobce se ve smyslu ust. § 2991 o. z. bez spravedlivého důvodu obohatila získáním majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu, a ocitla se zároveň s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobě v jejím zbývajícím rozsahu plně vyhověl a žalobci přiznal i právo na úroky z prodlení, určené dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 17. 10. 2024.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 490 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 OSŘ v částce 1 640 Kč.