10 C 335/2025-25 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 674,53 Kč (4 181,64 Kč a 12 492,89 Kč) s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v období od 27. 4. 2022 do 9. 11. 2022 a od 30. 11. 2022 do 19. 4. 2023 v odběrném místě , adresa, . Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 26. 11. 2021, resp. 21. 11. 2022, podle které dodávala žalovanému na odběrném místě energii a za období od 27. 4. 2022 do 9. 11. 2022 a od 30. 11. 2022 do 19. 4. 2023 žalovanému vyúčtovala cenu dodané energie v celkové výši 4 181,64 Kč a 12 492,89 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni s účinností ke dni 26. 5. 2025. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 30. 5. 2025.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 26. 11. 2021, resp. 21. 11. 2022 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., a žalovaným plyne, že společnost , právnická osoba, ., se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Z faktur č. , hodnota, a , Anonymizováno, soud zjistil, že jejich prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných částek 4 181,64 Kč a 12 492,89 Kč za spotřebu elektřiny v období od 27. 4. 2022 do 9. 11. 2022 a od 30. 11. 2022 do 19. 4. 2023 a to se splatností do 28. 11. 2022 a 16. 5. 2023. Dle smlouvy mezi , právnická osoba, ., a žalobkyní ze dne 13. 10. 2017 byly pohledávky za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupeny s účinností k datu 26. 5. 2025, postoupení bylo žalovanému oznámeno sdělením ze dne 30. 5. 2025. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně byla žalovanému zaslána rovněž s datem 30. 5. 2025.4. Podle ustanovení § 50 odst. , právnická osoba, zákona smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo, jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance, cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu.5. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedené fakturované ceny za odebrané energie. Soud přiznal právo na zaplacení dlužných částek žalobkyni, neboť má za prokázané, že došlo k platnému postoupení pohledávky. Protože dlužné částky nebyly žalovaným uhrazeny řádně a včas, a protože soud shledal žalobu důvodnou, vyhověl jí i co do úroku z prodlení, stanoveného v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb..6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 674,53 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.