ECLI: ECLI:CZ:OSTC:2026:10.C.359.2025.1 Datum: 2026-06-23 Předmět: o zaplacení 25 200 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb. náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladůexcespostoupení pohledávkypodnikatel
O co šlo: o zaplacení 25 200 Kč s příslušenstvím (§ 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 200 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 6. 9. 2023 byla mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, ., a žalovanou uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 28 000 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen v souladu se smlouvou. Úroky úvěru měly být žalovanou hrazeny v měsíčních splátkách 4 200 Kč vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 1. 2024. Pohledávku v celkové výši 25 200 Kč z titulu neuhrazených pravidelných měsíčních splátek úvěru postoupil dne 1. 7. 2024 původní věřitel na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 a Předávacího protokolu č. , hodnota, . Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna oznámením ze dne 10. 7. 2024. Žalobkyně v návaznosti na to požadovala po žalované částku 25 200 Kč představující podle jejích tvrzení smluvní úrok ve výši 15 % měsíčně za období 90 dnů počítaných ode dne 16. 1. 2024, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 200 Kč od 21. 7. 2024 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Odkazovala přitom na rozsudek Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, z , datum, , v němž byla ve vztahu k právní předchůdkyni žalobkyně, společnosti , právnická osoba, ., smlouva o úvěru č. , hodnota, shledána platně a řádně uzavřenou.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.1.1. Z předložených listin plyne, že původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 6. 9. 2023 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 28 000 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského účtu, opatřena autorizační doložkou s uvedením IP adresy, času podpisu, SMS kódu a telefonního čísla, z něhož byl SMS kód potvrzen. Žalovaná téhož dne provedla ve prospěch původního věřitele verifikační platbu ve výši 1 Kč s textem „Tímto souhlasím s návrhem smlouvy č. , hodnota, “ a dne , datum, jí byla na účet č. , č. účtu, vyplacena částka 28 000 Kč. Ze smlouvy a předsmluvních informací dále plyne, že úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců, že úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % měsíčně, RPSN činila 435,03 % ročně a že žalovaná měla po dobu trvání úvěru hradit 12 měsíčních splátek po 4 200 Kč, přičemž každá jednotlivá měsíční splátka představovala pouze úhradu úroku a teprve spolu s poslední splátkou úroku byla splatná i jistina 28 000 Kč.1.2. Z tabulky umoření výslovně plyne, že v prvních jedenácti splátkách činila splátka jistiny 0 Kč a splátka úroku 4 200 Kč, zatímco až dvanáctá splátka zahrnovala jistinu 28 000 Kč.1.3. Ze smluvní dokumentace, zejména z Přílohy č. , hodnota, smlouvy – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, vyplývá, že původní věřitel před uzavřením smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalované, vycházel z jejích příjmů, výdajů, výpisů z účtu a lustrací v registrech SOLUS a REPI, a uzavřel, že finanční situace žalované umožňuje hrazení pravidelných splátek i tvorbu úspor na úhradu jistiny na konci splátkového kalendáře.1.4. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 1. 2024. Dne 5. 2. 2024 jí byla zaslána druhá upomínka, v níž byla vyzvána k úhradě dlužné splátky 4 200 Kč a dále k úhradě částek 500 Kč za první upomínku a 500 Kč za druhou upomínku, celkem tedy 5 200 Kč, a současně byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru v plné výši.1.5. Z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy ze dne 10. 7. 2024 plyne, že žalobkyně po žalované po postoupení pohledávky požadovala úhradu částky 25 200 Kč, označené jako pohledávka v nominální hodnotě odpovídající neuhrazeným pravidelným měsíčním splátkám zesplatněného úvěru, a spolu s náklady právního zastoupení celkovou částku 30 080 Kč.1.6. Dne 1. 10. 2023 uzavřely společnosti , právnická osoba, . a , Jméno žalobkyně, . rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Na jejím základě, podpisem Předávacího protokolu č. , hodnota, ze dne 1. 7. 2024, nabyla žalobkyně do vlastnictví mimo jiné pohledávku za žalovanou. V připojeném elektronickém soupisu pohledávek je pod číslem pohledávky , Anonymizováno, uvedena žalovaná , Jméno žalované, , datum uzavření smlouvy 6. 9. 2023 a částka 25 200 Kč.1.7. Rozsudkem Okresního soudu v Tachově č. j. , spisová značka, bylo mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovanou rozhodnuto o nároku z téže smlouvy o úvěru č. , hodnota, tak, že žalované byla uložena povinnost zaplatit částku 28 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 6. 7. 2024 do zaplacení, dále náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 000 Kč a náhradu nákladů řízení. Z odůvodnění tohoto rozsudku plyne, že soud v uvedeném řízení posuzoval platnost uzavření smlouvy o úvěru, poskytnutí úvěru, prodlení žalované a důvodnost nároku na vrácení jistiny a na úhradu nákladů za upomínky; samostatným předmětem uvedeného řízení, a tím ani předmětem přezkumu, však nebyl nárok představovaný smluvní úrok ve výši 15 % měsíčně, který je předmětem nynější věci.3. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty; v téže měně platí i úroky. Dle § 2399 odst. 1 a 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán, a úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou; úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.Dle § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě jako postupníkovi. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel postoupení pohledávky dlužníku neoznámí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může dlužník plnit postupiteli s účinky i pro postupníka.Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Dle § 1813 o. z. zakázána jsou ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech nebo povinnostech stran. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo před změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru věřitel posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, anebo z jiných zdrojů.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nepostupoval-li věřitel podle § 86 odst. 1, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, dovolá-li se její neplatnosti spotřebitel.Dle § 122 odst. 1 až 3 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč..4. Soud má na základě předložených důkazů za prokázané, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi původním věřitelem a žalovanou platně uzavřena, že úv