Okresní soud v Tachově 3 C 391/2022-291 – Náklady řízení

Žalobou podanou u Okresního soudu v Tachově se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 1.095.795,59 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.400 Kč. Tvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce nemovitostí žalované v , adresa, za účelem vybudování penzionu. Žalobce uváděl, že práce prováděl jednak vlastními pracovníky, jednak prostřednictvím subdodavatelů, přičemž žalovaná uhradila pouze část ceny provedených prací a dodávek.2. Žalovaná částka 1.095.795,59 Kč sestávala podle tvrzení žalobce ze dvou dílčích nároků. První nárok představoval částku 682.848 Kč, kterou žalobce označil jako doplatek ceny za stavební práce, stavební úpravy a práce provedené jeho subdodavateli na nemovitostech žalované. Žalobce tvrdil, že celková hodnota jím provedených prací a zajištěných subdodávek činila 3.625.810 Kč, zatímco žalovaná na zálohách a průběžných platbách uhradila pouze částku 2.942.962 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami měl představovat dosud neuhrazenou část ceny díla. Druhý nárok představovala částka 412.947,59 Kč, kterou žalobce požadoval jako úhradu stavebního materiálu použitého při rekonstrukci objektu žalované. V této souvislosti žalobce tvrdil, že materiál byl dodán a použit na stavbě žalované, přičemž náklady na jeho pořízení nesla společnost žalobce.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. V průběhu řízení zejména namítala, že smluvní vztah byl sjednáván převážně s , jméno FO, jako fyzickou osobou, zpochybňovala rozsah prací tvrzených žalobcem, rozporovala hodnotu provedených prací a dodávek a tvrdila, že část prací nebyla provedena, případně byla provedena vadně nebo nebyla dokončena. Uváděla rovněž, že žalobci v průběhu realizace poskytla zálohy a další platby v celkové výši přibližně 2,94 mil. Kč, které podle jejího názoru plně pokrývaly hodnotu prací a dodávek realizovaných žalobcem. Dále poukazovala na své odstoupení od smlouvy ze dne , datum, a na skutečnost, že část stavebních prací musela být následně dokončena či přepracována jinými subjekty.4. Předmětem řízení tak bylo posouzení, zda žalobci vznikl vůči žalované nárok na zaplacení požadované částky, zejména zda žalobce prokázal rozsah a hodnotu prací, dodávek a materiálu, jejichž úhrady se v tomto řízení domáhal.5. Žalobce po celou dobu řízení tvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o dílo, jejímž předmětem byla rozsáhlá rekonstrukce nemovitostí žalované v , adresa, za účelem vybudování a provozování penzionu. Uváděl, že smluvní vztah byl založen na průběžné spolupráci účastníků, přičemž rozsah požadovaných prací se v průběhu realizace postupně měnil a rozšiřoval podle požadavků žalované. Žalobce zdůrazňoval, že mezi účastníky nebyla sjednána pevná konečná cena díla a že jednotlivé práce i dodávky byly realizovány podle aktuálních požadavků žalované a skutečného rozsahu provedených stavebních úprav.6. Žalobce dále tvrdil, že na objektu žalované provedl prostřednictvím vlastních pracovníků a zajištěných subdodavatelů rozsáhlé stavební, elektroinstalační, instalatérské, tesařské, klempířské a další práce, jejichž celková hodnota spolu s dodávkami materiálu převyšovala částky uhrazené žalovanou v průběhu realizace. Uplatněný nárok odvozoval od rozdílu mezi hodnotou provedených prací a dodávek na straně jedné a částkami uhrazenými žalovanou na straně druhé. Současně poukazoval na to, že žalovaná od smlouvy odstoupila až poté, co již byly splatné jím vystavené faktury a kdy značná část prací byla již provedena.7. Žalovaná naproti tomu nárok žalobce od počátku rozporovala. Namítala zejména, že žalobce nebyl schopen přesně vymezit rozsah sjednaných a provedených prací, že předkládané soupisy prací představují jednostranné dokumenty vyhotovené žalobcem bez jejího odsouhlasení a že z těchto dokumentů nelze spolehlivě dovodit skutečný rozsah provedeného plnění. Žalovaná opakovaně zpochybňovala věrohodnost a průkaznost žalobcem předkládaných vyúčtování a namítala absenci konkrétních podkladů, které by tvrzený rozsah provedených prací objektivně dokládaly.8. Současně žalovaná tvrdila, že práce prováděné žalobcem vykazovaly vady, nebyly dokončeny v dohodnutém rozsahu a že po ukončení činnosti žalobce bylo nutné část stavebních prací dokončit nebo přepracovat prostřednictvím jiných osob. Uváděla rovněž, že žalobci v průběhu rekonstrukce poskytla zálohy a další platby v celkové výši přesahující částku 2,9 mil. Kč, které podle jejího názoru plně pokryly hodnotu všech žalobcem skutečně provedených prací a dodávek. Z těchto důvodů považovala konečné vyúčtování žalobce za nedůvodné a navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu.9. V průběhu řízení soud provedl rozsáhlé dokazování listinnými důkazy předloženými oběma účastníky. Jednalo se zejména o listiny vztahující se ke vzniku a průběhu smluvního vztahu účastníků, průběžnému financování rekonstrukce objektu žalované, vyúčtování stavebních prací, dodávkám stavebního materiálu, subdodavatelským plněním, odstoupení od smlouvy o dílo, jakož i o další dokumentaci týkající se prováděné rekonstrukce. Součástí spisu byly rovněž jednotlivé soupisy provedených prací, rekapitulace nákladů, cenové nabídky, faktury, podklady týkající se dodávek stavebního materiálu, elektroinstalačních, instalatérských, klempířských, tesařských a dalších stavebních prací a související účetní dokumentace.10. Soud dále provedl důkaz listinami zachycujícími procesní průběh věci, zejména podáními účastníků, jejich vyjádřeními k žalobě, doplněními skutkových tvrzení, návrhy důkazů, vyjádřeními ke znaleckému dokazování, zprávami znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , zprávou z místního šetření konaného dne , datum, , jakož i dalšími listinami vzniklými v souvislosti s výkonem znalecké činnosti.11. K důkazu byly rovněž provedeny listiny související s postavením žalobce, zejména listiny dokládající vstup společnosti , Jméno žalobkyně, . do likvidace a činnost likvidátorky společnosti, a dále listiny založené ze související , podezřelý výraz, věci vedené u Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , jejichž obsah byl při jednání dne , datum, účastníkům sdělen.12. Součástí dokazování byla rovněž fotografická dokumentace zachycující dílčí fáze rekonstrukce na dílčích místech objektu žalované, stav stavebních konstrukcí v průběhu realizace díla, venkovních úprav a dalších stavebních částí objektu. Fotodokumentace byla předkládána v různém rozsahu v průběhu řízení a byla využívána také při činnosti ustanoveného znalce a při místním šetření.13. Listinné důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, přičemž jejich důkazní význam posuzoval ve spojení s výpověďmi svědků, výsledky místního šetření a ostatními provedenými důkazy.14. Soud provedl důkaz výslechem , jméno FO, , který v rozhodné době vystupoval za žalobce a podílel se na jednáních se žalovanou týkajících se rekonstrukce jejího objektu. Svědek popsal okolnosti vzniku smluvního vztahu mezi účastníky, způsob sjednávání jednotlivých prací, průběh realizace zakázky i následnou komunikaci mezi účastníky. Ve své výpovědi uvedl, že rozsah stavebních prací nebyl po celou dobu realizace neměnný, nýbrž se v průběhu zakázky opakovaně rozšiřoval podle požadavků žalované. Svědek dále tvrdil, že vedle původně zamýšlených stavebních úprav byly prováděny i další práce a dodávky, které původně předpokládány nebyly a které vznikaly na základě dodatečných požadavků žalované. Z jeho výpovědi soud zjišťoval především okolnosti sjednávání smluvního vztahu, způsob určování rozsahu prací a fungování vztahu mezi účastníky po dobu realizace rekonstrukce.15. Soud dále provedl důkaz výslechem svědka , právnická osoba, , bývalého pracovníka žalobce, který na stavbě působil jako mistr a zajišťoval organizaci stavebních prací. Svědek popsal průběh rekonstrukce objektu žalované, rozsah stavebních zásahů a jednotlivé druhy prací, které byly v objektu realizovány. Uvedl, že před zahájením prací se osobně účastnil jednání se žalovanou na místě samém, při kterých byly projednávány zamýšlené stavební úpravy a požadavky žalované na budoucí využití objektu jako penzionu. Podle výpovědi svědka byly v objektu prováděny rozsáhlé stavební práce zahrnující zejména nové rozvody vody a elektroinstalace, bourání a výstavbu příček, štukování, obkladačské práce, klempířské a tesařské práce, rekonstrukci střechy, nové podlahy, fasádu objektu a další související stavební úpravy. Svědek rovněž uvedl, že v průběhu realizace byly prováděny další práce požadované žalovanou, zejména úpravy před objektem a za objektem, budování parkovacích ploch, opěrných konstrukcí, arkýřů, pergoly a dalších stavebních prvků. Svědek dále vypověděl, že žalovaná objekt pravidelně navštěvovala a průběh prací kontrolovala. Současně však svědek uvedl, že nebyl osobou oprávněnou sjednávat cenu díla ani jeho finanční vypořádání, neznal konečnou cenu zakázky, nevěděl, v jakém rozsahu byly jednotlivé práce žalovanou uhrazeny, a nebyl schopen se vyjádřit k případným reklamacím či k účetnímu vyúčtování mezi účastníky. Z tohoto důvodu soud hodnotil jeho výpověď především jako významný důkaz k prokázání existence a rozsahu stavební činnosti probíhající na objektu žalované, nikoliv však jako důkaz rozhodný pro určení hodnoty jednotlivých prací nebo výše uplatněné pohledávky.16. Soud dále provedl důkaz výslechem svědka , jméno FO, , který na rekonstrukci objektu žalované působil jako subdodavatel žalobce v oblasti elektroinstalačních prací. Svědek uvedl, že na stavbě prováděl zejména hrubé elektroinstalace v jednotlivých částech penzionu, následně jejich kompletaci, přípravu pro tepelné čerpadlo, venkovní osvětlení, osvětlení přilehlých ploch, elektroinstalace související s přístavbami objektu a další související elektroinstalační práce. Svědek současně uvedl, že za provedené práce vystavoval faktury žalobci jako svému objednateli. Výpověď svědka byla významná zejména ve vztahu k otázce víceprací a průběžné změny rozsahu díla. Svědek uvedl, že původně předpokládaný rozsah elektroinstalačních prací byl v průběhu realizace opakovaně rozšiřován. Vedle základních elektroinstalací byly podle jeho slov dodatečně požadovány zejména různé druhy dekorativního osvětlení, LED prvky, příprava pro tepelné čerpadlo, úpravy elektroinstalace ve venkovních prostorách a další práce související s postupným rozšiřováním stavebního záměru žalované. Tyto požadavky podle svědka vznikaly v průběhu realizace stavby a vedly ke změně původně předpokládaného rozsahu prací i jejich ceny. Svědek rovněž uvedl, že jednotlivé vícepráce mu zadávala přímo žalovaná, přičemž o těchto požadavcích následně informoval jednatele žalobce. Současně popsal, že na konci realizace evidoval vůči žalobci dosud neuhrazenou část svých faktur, přičemž podle informací, které měl od jednatele žalobce, souvisela tato skutečnost s neuhrazením části ceny díla ze strany žalované. Soud hodnotil výpověď svědka zejména jako důkaz potvrzující provádění elektroinstalačních prací a existenci požadavků na rozšiřování jejich rozsahu v průběhu realizace stavby. Ve vztahu k výši žalované pohledávky však svědek nebyl schopen přesně určit celkový rozsah ani cenu všech provedených prací.17. Soud dále provedl důkaz výslechem svědka , jméno FO, , jehož výpověď se týkala především dodávek stavebního materiálu určeného pro rekonstrukci objektu žalované. Svědek vypovídal o okolnostech objednávání a dodávání materiálu, o vystavování faktur a o způsobu jejich úhrady. Z jeho výpovědi vyplynulo, že materiál byl dodáván v souvislosti s rekonstrukcí objektu žalované a že dodávky byly realizovány na základě objednávek souvisejících s touto stavbou. Význam výpovědi svědka spočíval zejména v objasnění vazby mezi jednotlivými dodávkami stavebního materiálu a samotnou realizací rekonstrukce. Svědek rovněž popsal způsob fakturace materiálu a okolnosti jeho úhrad. Jeho výpověď tak představovala jeden z důkazů prokazujících, že v souvislosti s rekonstrukcí objektu žalované byly pořizovány a dodávány , právnická osoba, , jejichž náklady byly v určitém rozsahu hrazeny žalobcem. Současně však ani tato výpověď neposkytla soudu spolehlivý podklad pro určení konečné hodnoty veškerého materiálu, jenž měl být podle tvrzení žalobce použit při rekonstrukci objektu žalované, ani pro přesné určení rozsahu materiálu, který měl být zahrnut do žalované částky. Soud proto hodnotil výpověď svědka především jako důkaz existence a průběhu dodávek stavebního materiálu a jejich souvislosti se stavbou žalované, nikoliv jako důkaz způsobilý samostatně prokázat výši uplatněného nároku.18. Za účelem zjištění rozsahu, hodnoty, kvality a funkčnosti prací tvrzených žalobcem přistoupil soud k provedení důkazu znaleckým posudkem. Usnesením ze dne , datum, ustanovil znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví, odvětví rozpočtování stavebních prací. Znalci bylo uloženo zejména po obhlídce objektu penzionu žalované a souvisejících staveb vyčíslit hodnotu prací provedených žalobcem a jeho subdodavateli ke dni , datum, a posoudit kvalitu a funkčnost provedeného díla.19. V souvislosti s plněním znaleckého úkolu znalec opakovaně vyzýval oba účastníky k předložení podkladů potřebných pro odborné posouzení věci, zejména projektové dokumentace, výkazů výměr, rozpisů subdodavatelských prací, podrobnější fotografické dokumentace, případně dalších podkladů umožňujících zpětně identifikovat rozsah jednotlivých stavebních prací a dodávek. Znalec ve svých opakovaných zprávách soudu uváděl, že předložené podklady nejsou úplné a že bez jejich doplnění není možné řádně splnit zadání soudu. Současně opakovaně žádal o prodloužení lhůty ke zpracování znaleckého posudku.20. Dne , datum, provedl znalec za účasti obou stran místní šetření přímo v objektu žalované. Při něm se zabýval zejména jednotlivými položkami uvedenými v soupisech prací předložených žalobcem, ověřoval jejich existenci, zaměřoval jednotlivé stavební konstrukce a pořizoval fotodokumentaci. Součástí šetření byla rovněž kontrola koupelen, venkovních úprav, přístaveb, technické místnosti, opěrných zdí, parkovacích ploch a dalších stavebních částí objektu.21. Ve zprávě z místního šetření znalec opakovaně konstatoval, že u značné části položek uvedených žalobcem existují mezi účastníky zásadní rozpory ohledně rozsahu, množství či samotného provedení prací. Dále uvedl, že žalobcem nebyly předloženy výkazy výměr, stavební deník, projektová dokumentace ani podrobné podklady jednotlivých subdodavatelů. U celé řady položek týkajících se zejména subdodavatelských prací, elektroinstalací, instalatérských prací, technického zařízení budovy, klempířských a tesařských prací či některých venkovních úprav proto nebyl schopen stanovit jejich rozsah ani provést jejich ocenění. Ve zprávě současně poukázal na existenci některých zjištěných vad a nedostatků stavby a dospěl k závěru, že bez doplnění dalších podkladů a bez dalšího místního šetření nelze znalecký úkol splnit v rozsahu uloženém soudem.22. Následně znalec opakovaně usiloval o provedení druhého místního šetření a o doplnění podkladů, které považoval za nezbytné pro dokončení znaleckého zkoumání. Přes další výzvy účastníkům a opakovanou komunikaci se soudem však požadované podklady nebyly v potřebném rozsahu doplněny a druhé místní šetření se neuskutečnilo. Znalec proto nebyl schopen zpracovat znalecký posudek v rozsahu odpovídajícím zadání soudu. Znalecké dokazování bylo následně ukončeno bez vypracování konečného znaleckého posudku.23. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah, jehož předmětem bylo provedení stavebních prací na nemovitostech žalované nacházejících se v , adresa, za účelem jejich rekonstrukce a přestavby pro provoz penzionu. Přestože účastníci uzavření písemné smlouvy o dílo netvrdili a taková smlouva nebyla v řízení předložena, z provedených důkazů soud dovodil, že mezi nimi byla uzavřena alespoň ústní smlouva o dílo. Tento závěr vyplývá jak z tvrzení samotného žalobce, tak z obsahu obrany žalované, která v průběhu řízení nezpochybňovala samotnou existenci smluvního vztahu, nýbrž především rozsah sjednaných a provedených prací, jejich kvalitu a cenu. Současně žalovaná opakovaně odkazovala na své odstoupení od smlouvy ze dne , datum, , čímž sama existenci smluvního vztahu předpokládala.24. Soud dále považuje za prokázané, že v rozhodném období probíhala na objektu žalované rozsáhlá stavební činnost spočívající v rekonstrukci stávající budovy, úpravách vnitřních prostor, realizaci koupelen, přístaveb, technické místnosti, venkovních úprav, parkovacích ploch a dalších stavebních konstrukcí souvisejících s budoucím provozem penzionu. Existence těchto stavebních prací byla potvrzena jak listinnými důkazy založenými ve spise, tak výpověďmi vyslechnutých svědků a zjištěními učiněnými při místním šetření znalce.25. Na základě výpovědí svědků , právnická osoba, , , jméno FO, a dalších provedených důkazů má soud rovněž za prokázané, že se žalobce na realizaci těchto stavebních prací skutečně podílel. Bylo prokázáno, že na stavbě působili pracovníci žalobce a osoby zajištěné žalobcem, které prováděly jednotlivé stavební, elektroinstalační, instalatérské a další práce související s rekonstrukcí objektu žalované.26. Současně bylo prokázáno, že žalobce nezajišťoval realizaci zakázky výlučně vlastními pracovníky, ale část prací obstarával prostřednictvím subdodavatelů. Z provedených důkazů vyplynula účast osob a firem zajišťujících zejména elektroinstalační práce, instalatérské práce, dodávky stavebního materiálu, tesařské, klempířské, výkopové a další specializované stavební činnosti. Existence těchto subdodavatelských vztahů byla potvrzena jak svědeckými výpověďmi, tak listinnými podklady předloženými v průběhu řízení.27. Ze všech uvedených důvodů soud uzavírá, že mezi účastníky existoval smluvní vztah týkající se rekonstrukce objektu žalované, že rekonstrukce byla v určitém rozsahu fakticky realizována a že se na ní žalobce podílel prostřednictvím svých pracovníků i zajištěných subdodavatelů. Tyto skutečnosti nebyly výsledky provedeného dokazování zpochybněny a soud je proto považuje za prokázané.28. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že žalovaná v průběhu realizace rekonstrukce poskytovala žalobci opakovaně zálohové a průběžné platby určené k úhradě prováděných prací, dodávek materiálu a souvisejících nákladů. Existence těchto plateb vyplývá jak z listinných důkazů založených ve spise, zejména z jednotlivých rekapitulací a soupisů prací předložených žalobcem, tak z výpovědí účastníků a dalších provedených důkazů.29. Žalobce v průběhu řízení opakovaně uváděl, že ze strany žalované obdržel postupné úhrady v celkové výši 2.942.962 Kč, přičemž právě od rozdílu mezi touto částkou a hodnotou jím tvrzeného plnění odvozoval svůj uplatněný nárok. Ani žalovaná samotnou existenci plateb zásadně nezpochybňovala, naopak argumentovala tím, že poskytnuté finanční prostředky plně pokrývaly hodnotu prací a dodávek, které byly žalobcem skutečně provedeny.30. Mezi účastníky tak nebylo podstatně sporné, že žalovaná žalobci v průběhu smluvního vztahu uhradila finanční prostředky v souhrnné výši přibližně 2,94 milionu Kč. Spor mezi účastníky nesměřoval k samotné existenci těchto plateb, nýbrž k otázce, zda hodnota prací, dodávek a materiálu tvrzená žalobcem tuto částku převyšovala a zda žalobci vznikl nárok na zaplacení další požadované částky.31. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaná dopisem ze dne , datum, od smluvního vztahu uzavřeného mezi účastníky odstoupila. Tato skutečnost byla v průběhu řízení opakovaně zmiňována oběma účastníky a nebyla mezi nimi sporná. Žalobce na odstoupení žalované v průběhu řízení výslovně odkazoval a dovozoval z něj pouze to, že požaduje úhradu prací a dodávek realizovaných do okamžiku ukončení smluvního vztahu. Také žalovaná budovala svou procesní obranu na tvrzení, že od smlouvy odstoupila z důvodu neplnění povinností žalobce, nedokončenosti díla a existence dalších problémů při realizaci zakázky. Ani z její strany nebyla samotná existence odstoupení od smlouvy zpochybňována. Za nesporné proto soud považuje, že smluvní vztah účastníků byl ukončen odstoupením žalované ze dne , datum, . Mezi účastníky naopak zůstalo sporné, jaké práce, dodávky a materiál byly ke dni ukončení smluvního vztahu skutečně provedeny a jaká byla jejich hodnota.32. Soud se podrobně zabýval jednotlivými soupisy prací, rekapitulacemi nákladů, vyúčtováními a dalšími listinami předloženými žalobcem, z nichž žalobce dovozoval vznik a výši své pohledávky vůči žalované. Jednalo se zejména o soupisy stavebních prací, subdodávek, dodávek materiálu, rekapitulace jednotlivých etap rekonstrukce, rozpisy elektroinstalačních, instalatérských a dalších prací a navazující účetní podklady. Při hodnocení těchto listin soud vzal v úvahu, že byly vyhotoveny jednostranně žalobcem, resp. osobami jednajícími za žalobce, a nebyly opatřeny podpisem žalované ani jiným dokladem potvrzujícím jejich odsouhlasení ze strany žalované. Ze spisu nevyplývá, že by žalovaná potvrdila správnost jednotlivých soupisů, rozsah v nich uvedených prací nebo výši v nich uvedených částek. Naopak z procesního postoje žalované po celou dobu řízení vyplývá, že správnost a úplnost těchto dokumentů soustavně zpochybňovala.33. Soud dále přihlédl ke skutečnosti, že značná část soupisů neobsahuje podrobné výkazy výměr, z nichž by bylo možno ověřit, jakým způsobem bylo dosaženo deklarovaných množství jednotlivých prací a materiálů. U řady položek jsou uvedeny pouze výsledné částky, případně orientační množství, aniž by bylo možné zpětně ověřit jejich věcný základ. K předloženým soupisům nebyla zpravidla doložena projektová dokumentace, stavební deník nebo jiná technická dokumentace umožňující objektivně ověřit správnost uváděných údajů.34. Významným způsobem se k průkaznosti těchto listin vyjádřil rovněž ustanovený znalec při místním šetření dne , datum, . Ve své zprávě opakovaně uváděl, že u celé řady položek nebyl schopen ověřit rozsah tvrzených prací právě z důvodu absence výkazů výměr, projektové dokumentace, podrobnějších podkladů subdodavatelů a dalších technických podkladů. U řady položek znalec výslovně konstatoval, že žalobcem nebyl přesně vymezen rozsah prací nebo že bez dalších podkladů není možné příslušnou položku ocenit.35. Soud přitom nezpochybňuje, že předložené soupisy mohly zachycovat určitou část skutečně provedených prací a dodávek. To ostatně podporují i další provedené důkazy, zejména svědecké výpovědi a výsledky místního šetření. Samotná existence těchto listin však bez dalšího nemůže prokazovat správnost žalobcem tvrzeného rozsahu prací ani správnost konečné účetní rekapitulace, z níž žalobce odvozuje svůj nárok. K tomu by bylo zapotřebí jejich objektivní ověření dalšími důkazy, zejména technickou dokumentací, výkazy výměr nebo řádně zpracovaným znaleckým posudkem, což se v průběhu řízení nepodařilo zajistit.36. Soud proto uzavírá, že předložené soupisy prací a vyúčtování představují důkazní prostředek způsobilý osvědčit tvrzení žalobce o průběhu rekonstrukce a o existenci jím evidovaných nákladů, samy o sobě však neprokazují rozsah ani hodnotu stavebních prací, dodávek a materiálu v rozsahu nezbytném pro závěr o důvodnosti žalované pohledávky.37. Soud při hodnocení důkazů přihlédl rovněž k výpovědím vyslechnutých svědků , jméno FO, , , právnická osoba, , , jméno FO, a , jméno FO, . Tyto výpovědi hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přičemž je porovnal s listinnými důkazy založenými ve spise a se zjištěními učiněnými v průběhu místního šetření.38. Ze svědeckých výpovědí podle názoru soudu jednoznačně vyplynulo, že na objektu žalované skutečně probíhala rozsáhlá rekonstrukce a že se na ní žalobce podílel prostřednictvím vlastních pracovníků i zajištěných subdodavatelů. Svědci shodně potvrdili existenci stavebních prací v objektu žalované, dodávky stavebního materiálu, realizaci elektroinstalačních a instalatérských prací, provádění různých stavebních úprav i postupné rozšiřování původně zamýšleného rozsahu rekonstrukce. Výpovědi svědků tak podporují závěr soudu o existenci smluvního vztahu mezi účastníky a o faktické stavební činnosti žalobce na nemovitostech žalované.39. Současně však soud konstatuje, že žádný z vyslechnutých svědků nebyl schopen podat přesvědčivou a ucelenou výpověď k otázce celkového rozsahu prací, jejich konečného ocenění nebo k výši pohledávky uplatněné v tomto řízení. Svědci zpravidla vypovídali pouze o dílčích úsecích stavební činnosti, jichž se osobně účastnili, případně o pracích spadajících do jejich odbornosti. Jejich výpovědi proto mohly potvrdit existenci určitého druhu prací nebo dodávek, nikoliv však správnost a úplnost konečných soupisů a vyúčtování předložených žalobcem.40. Zvlášť významné je, že ani svědek , jméno FO, , který za žalobce vystupoval při realizaci zakázky, ani ostatní vyslechnutí svědci nebyli schopni doložit objektivní podklad pro konečné ocenění jednotlivých prací. Svědecké výpovědi neobsahují údaje umožňující přesně zjistit množství provedených prací, rozsah použitých materiálů či hodnotu jednotlivých subdodávek v rozsahu odpovídajícím žalobcem uplatněnému nároku.41. Stejně tak svědecké výpovědi neposkytly dostatečný podklad pro závěr, že hodnota prací a dodávek provedených žalobcem převyšovala částku již uhrazenou žalovanou. Svědci nebyli schopni potvrdit správnost žalobcem tvrzené celkové hodnoty díla ani výši žalované pohledávky 1.095.795,59 Kč. Jejich výpovědi proto soud hodnotí jako významné především k prokázání existence a průběhu rekonstrukce, nikoliv však jako důkaz způsobilý samostatně prokázat výši nároku uplatněného žalobou.42. Soud proto uzavírá, že svědecké výpovědi podporují závěr o tom, že žalobce na objektu žalované skutečně prováděl stavební činnost a zajišťoval související dodávky prostřednictvím svých pracovníků a subdodavatelů. Současně však nepředstavují důkaz, který by umožňoval spolehlivě určit hodnotu provedených prací, rozsah jednotlivých plnění nebo důvodnost žalované částky v její konkrétní výši.43. Soud přikládal znaleckému dokazování zásadní význam, neboť právě prostřednictvím odborného posouzení mělo být objektivně zjištěno, jaký rozsah prací byl žalobcem na objektu žalované skutečně proveden, jaká byla hodnota těchto prací ke dni ukončení smluvního vztahu a zda žalobcem tvrzená cena odpovídá rozsahu realizovaného plnění. K tomuto účelu byl ustanoven znalec , tituly před jménem, , jméno FO, z příslušného oboru stavebnictví a oceňování stavebních prací. Z průběhu znaleckého dokazování však vyplynulo, že znalec se již od počátku své činnosti potýkal s nedostatkem podkladů nezbytných pro zpracování odborného závěru. Především nebyla předložena projektová dokumentace zachycující skutečný rozsah rekonstrukce, přístaveb a následných stavebních změn. Znalec opakovaně uváděl, že bez této dokumentace není schopen spolehlivě rekonstruovat rozsah nových konstrukcí, bouracích prací ani jednotlivých stavebních úprav, které měly být předmětem žalobcem uplatněného nároku.44. Další významnou skutečností bylo zjištění, že v souvislosti s realizací stavby nebyl veden stavební ani montážní deník. Tuto skutečnost znalec výslovně zaznamenal při místním šetření, když uvedl, že stavební deník nebyl předložen a podle sdělení žalované ani veden nebyl. Absence této dokumentace podstatně omezovala možnost zpětně ověřit průběh jednotlivých etap výstavby, rozsah provedených prací i případné změny oproti původně zamýšlenému řešení. Znalec současně ve své zprávě opakovaně upozorňoval, že k převážné části položek uvedených v soupisech prací nebyly doloženy výkazy výměr ani jiné technické podklady umožňující ověřit způsob, jakým žalobce dospěl k jednotlivým množstvím a cenám. U celé řady položek tak nebylo možné zjistit, zda deklarované množství odpovídá skutečně provedeným pracím, ani jakým způsobem byly jednotlivé částky vypočteny.45. Obdobné nedostatky znalec zjistil i v oblasti subdodavatelských plnění. Ve své zprávě opakovaně konstatoval, že nebyly předloženy podrobné podklady k jednotlivým subdodávkám, zejména rozpisy elektroinstalačních, instalatérských, klempířských, tesařských a dalších prací. K některým položkám byly předloženy pouze souhrnné částky bez bližší specifikace množství, rozsahu nebo technického provedení jednotlivých prací. Za této situace nebylo možné odborně ověřit správnost jejich ocenění ani jejich skutečný rozsah.46. Ze zprávy z místního šetření dále vyplývá, že u značné části položek existovaly mezi účastníky zásadní rozpory ohledně rozsahu, množství či samotného provedení prací. U řady žalobcem tvrzených plnění znalec výslovně uvedl, že rozsah prací není doložen, není možné jej zpětně zjistit nebo jej nelze ocenit bez dalších podkladů. Týkalo se to zejména části subdodavatelských prací, technických zařízení budovy, některých elektroinstalačních a instalatérských prací, výkopových prací a části venkovních úprav.47. Přestože znalec provedl místní šetření, zaměření části stavebních konstrukcí a pořídil fotodokumentaci objektu, dospěl opakovaně k závěru, že bez dalších podkladů nelze znalecký úkol splnit v rozsahu uloženém soudem. Následně požadoval doplnění dokumentace a provedení dalšího místního šetření, avšak ani přes opakované výzvy nebyly podklady doplněny v rozsahu potřebném pro zpracování odborného závěru.48. Soud proto uzavírá, že výsledky znaleckého dokazování nepřinesly objektivní podklad umožňující určit rozsah a hodnotu jednotlivých žalobcem tvrzených prací a dodávek. Naopak potvrdily závažné nedostatky v podkladové dokumentaci, absenci technických podkladů a nemožnost odborně ověřit podstatnou část údajů uváděných žalobcem. Za této důkazní situace nebylo možné dospět ke spolehlivému závěru o hodnotě plnění, z níž žalobce v tomto řízení odvozoval svůj nárok.49. Soud při právním posouzení věci vycházel z obecné zásady civilního sporného řízení, podle níž je každý účastník povinen tvrdit skutečnosti, z nichž pro sebe vyvozuje příznivé právní důsledky, a současně označit důkazy způsobilé tato tvrzení prokázat. Neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene se v řízení projeví v neprospěch toho účastníka, kterého toto procesní břemeno stíhá.50. V projednávané věci žalobce odvozoval svůj nárok od tvrzení, že na základě smlouvy o dílo provedl pro žalovanou stavební práce, zajistil prostřednictvím subdodavatelů další plnění a dodal stavební materiál v celkové hodnotě převyšující částky již uhrazené žalovanou. Na žalobci proto spočívalo břemeno tvrzení a důkazní břemeno nejen ohledně existence smluvního vztahu a samotného provedení prací, ale především ohledně rozsahu jednotlivých plnění, jejich hodnoty a výsledné výše pohledávky, kterou v tomto řízení uplatnil. Jinými slovy, žalobce byl povinen prokázat nejen to, že na objektu žalované byla prováděna stavební činnost, ale zejména to, jaké konkrétní práce, dodávky a materiál byly provedeny nebo dodány právě jím, v jakém rozsahu byly realizovány, jaká byla jejich hodnota ke dni ukončení smluvního vztahu a z jakého důvodu mu vedle již uhrazených plateb vznikla další pohledávka ve výši uplatněné žalobou.51. Soud přitom zdůrazňuje, že samotná skutečnost, že mezi účastníky existoval smluvní vztah a že žalobce na stavbě žalované určité práce skutečně prováděl, není sama o sobě způsobilá prokázat důvodnost žalovaného nároku. Pro úspěch žaloby bylo třeba spolehlivě prokázat také rozsah a hodnotu plnění, za něž žalobce požadoval další finanční plnění nad rámec již poskytnutých úhrad.52. Při posouzení otázky, zda žalobce své důkazní břemeno unesl, vycházel soud ze všech provedených důkazů, zejména z listinných důkazů, svědeckých výpovědí a výsledků znaleckého dokazování. Tyto důkazy následně hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech.53. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky existoval smluvní vztah týkající se rekonstrukce nemovitostí žalované v , adresa, . Přestože uzavřená smlouva nebyla zachycena v písemné formě, její existence vyplývá z obsahu tvrzení obou účastníků, z průběhu jejich vzájemné spolupráce, z nesporného poskytování zálohových plateb žalovanou a rovněž ze skutečnosti, že žalovaná dne , datum, od tohoto smluvního vztahu odstoupila. Soud proto považuje existenci ústně uzavřené smlouvy o dílo za prokázanou.54. Dále bylo prokázáno, že na objektu žalované probíhala rozsáhlá stavební činnost a že se na ní žalobce alespoň v určitém rozsahu podílel prostřednictvím vlastních pracovníků a prostřednictvím subdodavatelů. Tento závěr vyplývá zejména ze svědeckých výpovědí, z předložené listinné dokumentace, jakož i ze zjištění učiněných v rámci místního šetření provedeného ustanoveným znalcem. Soud nemá důvod pochybovat o tom, že žalobce na stavbě žalované vykonával stavební činnost a že v souvislosti s rekonstrukcí byly realizovány práce stavební, elektroinstalační, instalatérské a další.55. Za prokázané soud považuje rovněž poskytování průběžných plateb žalovanou. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná v průběhu realizace zakázky uhradila žalobci finanční prostředky v souhrnné výši přibližně 2,94 mil. Kč. Samotná existence těchto plateb nebyla mezi účastníky podstatně sporná a stala se jedním z východisek jejich argumentace. Spor mezi účastníky se nesoustředil na otázku, zda byly tyto platby poskytnuty, nýbrž na otázku, zda jejich výše odpovídala hodnotě plnění poskytnutého žalobcem.56. Přes rozsáhlé dokazování se žalobci nepodařilo prokázat rozsah stavebních prací rozhodný pro konečné vyúčtování, z něhož odvozoval svůj nárok. Předložené soupisy prací a rekapitulace nebyly podloženy odpovídající technickou dokumentací, výkazy výměr ani dalšími objektivními podklady, které by umožnily ověřit správnost jednotlivých vykázaných položek. U značné části prací nebylo možné zjistit, zda byly provedeny v tvrzeném rozsahu a zda odpovídají částkám požadovaným žalobcem.57. Žalobci se dále nepodařilo prokázat rozsah a hodnotu jednotlivých subdodavatelských plnění. Znalec při místním šetření opakovaně konstatoval absenci podkladů umožňujících ověřit rozsah subdodavatelských prací, přičemž k řadě položek nebyly předloženy podrobné rozpisy ani technická dokumentace. Z těchto důvodů nebylo možné spolehlivě určit hodnotu jednotlivých subdodávek ani jejich skutečný rozsah.58. V řízení nebyla spolehlivě prokázána ani hodnota plnění, které mělo na straně žalované existovat ke dni ukončení smluvního vztahu odstoupením ze dne , datum, . Právě k této otázce mělo směřovat znalecké dokazování, jehož prostřednictvím měl být rozsah a hodnota plnění objektivně oceněn. V důsledku absence potřebných podkladů však znalec nebyl schopen zpracovat konečný znalecký posudek a určit hodnotu prací v rozsahu požadovaném soudem.59. Za této důkazní situace nebylo možné učinit spolehlivý závěr, že hodnota prací, dodávek a materiálu poskytnutého žalobcem převyšovala částky již uhrazené žalovanou. Nebyla proto prokázána ani oprávněnost doplatku ve výši 1.095.795,59 Kč, jehož zaplacení se žalobce v tomto řízení domáhal. Žalobcem předložené důkazy neumožňují bezpečně určit, zda taková pohledávka vznikla, ani v jaké případné výši.60. Jak již bylo uvedeno výše, v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky existoval smluvní vztah, že žalobce pro žalovanou v určitém rozsahu prováděl stavební práce a zajišťoval související dodávky a že žalovaná v průběhu realizace zakázky poskytla žalobci finanční plnění v souhrnné výši přibližně 2,94 mil. Kč. Současně však nebylo prokázáno, jaký byl přesný rozsah prací a dodávek provedených žalobcem ke dni ukončení smluvního vztahu, jaká byla jejich hodnota a zda tato hodnota převyšovala již uhrazené částky. Soud přitom nemohl při rozhodování vycházet pouze z jednostranných soupisů a rekapitulací předložených žalobcem. Tyto listiny nebyly podloženy dostatečnými objektivními podklady umožňujícími ověřit správnost vykázaných množství, rozsah jednotlivých prací ani správnost konečného ocenění. Rovněž provedené svědecké výpovědi nebyly způsobilé odstranit pochybnosti o skutečném rozsahu a hodnotě žalobcem tvrzeného plnění, neboť potvrzovaly především existenci stavební činnosti, nikoliv správnost konečného vyúčtování.61. Tyto pochybnosti se nepodařilo odstranit ani prostřednictvím znaleckého dokazování. Ustanovený znalec opakovaně konstatoval absenci projektové dokumentace, výkazů výměr, stavebního deníku a dalších podkladů nezbytných pro odborné posouzení věci. V důsledku těchto nedostatků nebyl schopen spolehlivě určit rozsah a hodnotu podstatné části žalobcem tvrzených prací a dodávek ani zpracovat znalecký posudek v rozsahu odpovídajícím zadání soudu.62. Za této důkazní situace soud nedisponuje dostatečným skutkovým podkladem pro závěr, že žalobci po započtení již poskytnutých plateb skutečně vznikla další pohledávka vůči žalované v žalované výši 1.095.795,59 Kč. Stejně tak soud nemá k dispozici spolehlivý podklad, na jehož základě by mohl určit případnou jinou výši dosud neuhrazeného nároku.63. Neunesení důkazního břemene ohledně rozsahu a hodnoty uplatněného nároku proto musí jít k tíži žalobce jako účastníka, který z těchto tvrzených skutečností dovozoval pro sebe příznivé právní důsledky. Jelikož žalobce neprokázal vznik pohledávky v uplatněném rozsahu ani její konkrétní výši, nezbylo soudu než dospět k závěru, že žaloba není důvodná.64. Soud proto žalobu na zaplacení částky 1.095.795,59 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky zamítl v celém rozsahu.65. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, zatímco žalobce nebyl se svým nárokem úspěšný ani zčásti. Za této procesní situace vzniklo žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalobci. Žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně řádně a včas vyčíslila náklady řízení podáním ze dne , datum, . Soud přezkoumal jednotlivé uplatněné náklady a dospěl k závěru, že byly vynaloženy účelně k uplatňování a hájení práv žalované v tomto řízení. Náklady řízení žalované sestávají z odměny za zastupování advokátkou za sedm úkonů právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení a účast při jednáních soudu dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , jakož i za účast při místním šetření dne , datum, , dále z náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Celková odměna za zastupování a náhrady hotových výdajů činí včetně daně z přidané hodnoty částku 110.654,50 Kč. Další součást nákladů řízení představují cestovní náhrady právní zástupkyně žalované za cesty k jednotlivým jednáním soudu a k místnímu šetření, které byly vyčísleny podle příslušných právních předpisů upravujících cestovní náhrady. Náklady na cestovné činí celkem částku 6.754,70 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Žalované dále náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 advokátního tarifu za dobu strávenou cestami k soudním jednáním a k místnímu šetření v celkové výši 3.630 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Celkové účelně vynaložené náklady řízení žalované tak činí 121.039,20 Kč. Jelikož byla žalovaná ve věci plně úspěšná, přiznal jí soud vůči žalobci náhradu nákladů řízení v této plné výši s tím, že částka bude uhrazena k rukám její zástupkyně , Jméno advokátky, jako advokátky, která žalovanou v řízení zastupovala.