7 C 321/2025-28 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 158 835,51 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 159 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 480 Kč, splatných vždy 14. den každého kalendářního měsíce, poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne , datum, . Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 15,84 % ročně, žalobkyně požaduje úrok 12 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním splátek opakovaně, ani přes výzvy dlužné částky neuhradila, načež byl celý úvěr žalobkyní ke dni , datum, prohlášen za splatný. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a dále na zjištěnou adresu možného pobytu žalované výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzvu žalovaná osobně převzala dne , datum, , avšak na ni nereagovala.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z interních podkladů, informace o klientovi a vyhodnocení žádosti soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru hodnotila úvěruschopnost žalované a dospěla k závěru, že je možné úvěr poskytnout.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ve spojení s výpisem z běžného a úvěrového účtu žalované soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 159 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit ve 144 měsíčních splátkách po 2 480 Kč na dobu prvních 12 měsíců a po 2 783 Kč od 13. měsíce, pokud nebude doložen účel úvěru. Úroková sazba činila 15,84 % p. a. (u bezúčelového úvěru 18,84 % ročně od 13. měsíce trvání úvěru), RPSN 17,04 % (u bezúčelového úvěru 19,74 %). Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit částku 356 886,50 Kč (při nedoložení účelu úvěru pak 396 944,02 Kč).6. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně úvěr z důvodu prodlení žalované s hrazením splátek, ke dni , datum, v souladu se smluvními podmínkami prohlásila za splatný.7. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .8. Soud má za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 159 000 Kč. Žalovaná se dostávala do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně celý úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně dlužnou částku nezaplatila.9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 159 000 Kč a žalovaná se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit navíc částku 197 866,50 Kč představující sjednaný úrok. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, dostala se do prodlení s úhradou splátek a ke dni , datum, se stal celý úvěr splatný. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 35 068 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 354 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 7 460 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 23 730 Kč, tj. po zaokrouhlení 4 984 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 35 068 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.13. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.