7 C 35/2026-63 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 773,20 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dříve Viva , právnická osoba, .), IČO , IČO, , sídlem , adresa, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru s možností opakovaného čerpání do úvěrového rámce 10 830 Kč. Doba trvání smlouvy byla sjednána na 24 měsíců, úroková sazba činila 457,50 % ročně, RPSN 4 658,79 %. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto byl právní předchůdkyní žalobkyně ke dni , datum, zesplatněn. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požadovala žalobkyně, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Na základě smluv o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, z původního věřitele na žalobkyni.2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a ta dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .5. Z čestného prohlášení a posouzení klienta soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše úvěrového limitu 10 830 Kč a žalovaný se zavázal celkem zaplatit částku 50 809,32 Kč, skládající se z jistiny ve výši 10 830 Kč a úroku ve výši 39 979,32 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 457,50 % ročně a RPSN ve výši 4 678,79 %. Celková částka 50 809,32 Kč byla splatná v 1 splátce do , datum, . Žalovaný se zavázal měsíčně do 10. dne v měsíci nebo následující pracovní den uhradit alespoň minimální částku k zaplacení, která se rovná 10 % z použité částky plus veškeré úroky a penále nashromážděné během doby čerpání úvěru, nejméně však 500 Kč.7. Z potvrzeních o provedené platbě soud zjistil, že žalovanému byla zaslána dne , datum, částka 10 800 Kč, dne , datum, částka 10 800 Kč, dne , datum, částka 1 100 Kč, dne , datum, částka 5 000 Kč, dne , datum, částka 4 000 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč, dne , datum, částka 700 Kč, dne , datum, částka 1 100 Kč, dne , datum, částka 1 090 Kč, dne , datum, částka 10 800 Kč a dne , datum, částka 2 900 Kč, tj. celkem 50 290 Kč.8. Žalovaný uhradil celkem 39 516,80 Kč, zůstatek jistiny činil 10 773,20 Kč.9. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl informován o předčasné splatnosti úvěru z důvodu porušení smluvních podmínek a byl vyzván k okamžitému zaplacení dlužné částky.10. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .11. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně činila v květnu 2022, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 8,72 % ročně.12. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 50 290 Kč. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 10 830 Kč a žalovaný se zavázal celkem zaplatit částku 50 809,32 Kč, skládající se z jistiny ve výši 10 830 Kč a úroku ve výši 39 979,32 Kč, úrok byl sjednán ve výši 457,50 % ročně. Ke dni , datum, byl úvěr zesplatněn. Žalovaný uhradil celkem 39 516,80 Kč, zůstatek jistiny činil 10 773,20 Kč.13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které měly být žalovanému poskytnuty finanční prostředky do výše 10 830 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též úrok ve výši 39 979,32 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 457,50 % ročně, což je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. květnu 2022, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně průměrně 8,72 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 26,16 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, téměř čtyřnásobně přesahuje poskytnutou částku úvěru. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.17. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 50 290 Kč a žalovaný uhradil celkem 39 516,80 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 10 773,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o předčasné splatnosti úvěru ze dne , datum, .18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 2 100 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokátky za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci a předžalobní upomínka, po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve znění do , datum, , za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a to žaloba, po 400 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b o