17 C 279/2020-47 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 9 152 Kč s příslušenstvím, představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu z Jednotlivé smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním převodem realizovaným dne 19. 12. 2017 finanční obnos ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 1. 2. 2018 a to v jediné splátce na bankovní účet právního předchůdce žalobce. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na společnost žalobce s účinností ke dni 27. 11. 2019 Vedle jistiny dluhu 8 000 Kč se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení: kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 071,23 Kč za období vzniku prodlení po splatnosti závazku, tj. od 2. 2. 2018 do 31. 8. 2019 a dále jednorázové smluvní pokuty ve výši 1 152 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z listiny nazvané„ Rámcová smlouva o úvěru [číslo]“ datované dnem 16. 12. 2017 bylo zjištěno, že tato smlouva vymezovala podmínky, dle kterých mohl žalovaný [právnická osoba] požádat o poskytnutí úvěru a [právnická osoba] tento úvěr byla oprávněna poskytnout. Z listiny nazvané„ Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo]“ datované dnem 18. 12. 2017 bylo zjištěno, že [právnická osoba] po předchozí SMS žádosti žalovaného poskytla žalovanému bezhotovostním převodem realizovaným dne 19. 12. 2017 finanční obnos ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 1. 2. 2018 a to v jediné splátce na bankovní účet právního předchůdce žalobce. Nedílnou součástí této smlouvy jsou i Smluvní podmínky smlouvy o úvěru. 5. Z výpisu z účtu [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že na vrub bankovního účtu žalovaného byla dne 19. 12. 2017 odepsána z uvedeného účtu žalobce platba ve výši 8 000 Kč. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek datované dne 30. 10. 2019 bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze strany [právnická osoba] na společnost žalobce s účinností ke dni 27. 11. 2019, což bylo žalovanému oznámeno dopisem [právnická osoba] ze dne 7. 1. 2020. 7. Z dopisu ze dne 9. 7. 2020 a podacího archu ze dne 10. 7. 2020 soud konečně zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 9 152 Kč do 17. 7. 2020. 8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovaným uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl finanční obnos ve výši 8 000 Kč, který žalovaný ve lhůtě splatnosti (1. 2. 2018) nevrátil. Žalovaný se citovanou smlouvou dále zavázal zaplatit v případě nesplnění povinnosti řádně a včas splatit úvěr v den termínu splatnosti jednorázovou smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Na svůj dluh žalovaný neuhradil ničeho. S účinností ke dni 27. 11. 2019 došlo k postoupení pohledávky ze strany [právnická osoba] [právnická osoba] na společnost žalobce a to Smlouvou o postoupení pohledávek. Dopisem oznámila [právnická osoba] žalovanému postoupení celé pohledávky. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva, která má znaky smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku a žalovaný nedostál svým platebním povinnostem ze smlouvy vyplývajícím. Na právní vztah se také vztahují zákony č. 634/1992 Sb. a [číslo] Sb., ve znění změn a doplňků. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 cit. zák. ustanovení zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud, včetně sjednané smluvní pokuty 1 152 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 071,23 Kč za období vzniku prodlení po splatnosti závazku, tj. od 2. 2. 2018 do 31. 8. 2019 a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 8 000 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení, rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobce postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. 10. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 11. V daném případě soud ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 368 Kč, spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení advokátem 968 Kč včetně DPH, z toho odměna advokáta dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění změn a doplňků ve výši 500 Kč (za 2,5 úkonu právní služby po 200 Kč), 3 režijní paušály ve výši 300 Kč + 21% DPH přiznaná dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. 12. Platební místo a standartní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř.