18 C 257/2020-37 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobce ani žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a doručené jim dne [datum] a [datum] k uvedenému postupu nevyjádřili. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] obchodních podmínek soud zjistil, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou [právnická osoba] žalovanému poskytla půjčku ve výši [částka], jenž se žalovaný zavázal zaplatit včetně poplatku a kapitalizovaných smluvních úroků ve výši 29 % ročně ve výši [částka] měsíčními splátkami po [částka]. Bylo smluveno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky, přičemž žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Z dopisu předchůdce žalobce ze dne [datum] vyplývá, že tento vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Oznámení o postoupení pohledávky je zřejmé, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. Dle § 2390 občanského zákoníku smlouva o zápůjčce vznikne, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému půjčku [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit z ní poplatek a úroky (formou týdenních splátek) a vyslovil souhlas s obchodními podmínkami společnosti. [právnická osoba] uvedenou půjčku žalovanému poskytla, žalovaný však půjčku ve sjednaných splátkách řádně nesplácel, a proto [právnická osoba] vyčíslila výši dluhu ke dni [datum] částkou [částka]. Uvedená pohledávka [právnická osoba] byla postoupena žalobci. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci dluží sumu [částka] se smluvním úrokem, z toho [částka] na jistině a [částka] na poplatcích, a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit. Poněvadž je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit úroky z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. kapitalizované ke dni [datum] na částku [částka]. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou advokáta, jenž jej v řízení zastupoval, ve výši [částka] za tři úkony právní pomoci stanovenou podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby) po [částka] stanovenými podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % daní z přidané hodnoty počítané z odměny a režijních paušálů ve výši [částka], neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.