20 C 224/2020-38 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení poplatku za držení televizního přijímače ve smyslu zákona č. 348/2005 Sb. za souvislé období od února 2019 do srpna 2019 ([částka]) a úroků z prodlení, kapitalizovaných za jednotlivé měsíce do podání žaloby částkou [částka]. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého bydliště se možná o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud pátráním jinou adresu nezjistil, dle zaměstnavatele žalovaného ([IČO]) žalovaný na svém trvalém bydliště skutečně bydlí. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Z výzvy ze dne [datum], kterou žalovaný dle doručenky obdržel do vlastních rukou dne [datum], a potvrzení č. l. 15 a 16, soud zjistil, že žalovaný byl jako plátce televizních poplatků zapsán (k adrese svého aktuálního trvalého bydliště), v lednu 2019 z důvodu zjištění odběrného místa elektřiny bez zřízení registrace poplatníka televizního poplatku. Výše nedoplatku pak byla zjištěna z výzev České pošty, s. p., oddělení [jméno], které zpracovává agendu televizních poplatků, vyzývající žalovaného k úhradě dluhu, která byla žalovanému vhozena dne [datum] do domovní schránky. Byla doložena upomínka ze dne [datum], která se dle obálky č. l. 21 vrátila jako nedoručitelná zpět, a dále upomínka ze dne [datum]. Dle výpisu z registru obyvatel má žalovaný stávající trvalé bydliště registrované od roku 2011 dosud. Zaměstnavatel žalovaného ([IČO]) dne [datum] uvedl, že žalovaný pracuje jako pomocný dělník na zkrácený úvazek. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud věc posoudil dle jednotlivých ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, shledal, že žalovaný je, při absenci podání čestného prohlášení resp. odhlášení, poplatníkem měsíčního poplatku [částka], a proto žalobě vyhověl, když je nesporné, že žalovaný svou povinnost tento poplatek platit v uvedených měsících nesplnil. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Bylo tedy uloženo za tyto měsíce poplatek žalobkyni zaplatit. Žalovaný je nesporně s plněním této své povinnosti v prodlení, soud mu proto dle § 1970 občanského zákoníku uložil dále zaplatit i úrok z prodlení za dobu žalobkyní (ve prospěch žalovaného) vymezenou, když kapitalizaci žalobkyně provedla aritmeticky korektně a v sazbě, odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť základní lhůta 3 dnů je poměrně krátká a trvá nouzový stav. Žalobkyně ani právní zástupce nebudou takto mírně navýšenou lhůtou splatnosti ohroženi a proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného lhůtu prodloužil. Platební dispozice nalezne žalovaný v části F)„ Bankovní údaje“ již dříve doručeného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobní návrh).