21 C 248/2020-32 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 199 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 7. 8. 2018. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Peugeot, [registrační značka], které se žalobkyně jako pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni řádně a včas sjednané pojistné. První pojistné bylo sjednáno částkou 379 Kč s měsíční splatností a počátek pojištění byl sjednán na den 7. 8. 2018. Žalovaný neuhradil žalobkyni pojistné splatné dne 7. 12. 2018 a byl k jeho úhradě vyzván s upozorněním na zánik pojištění, pokud pojistné ve stanovené lhůtě neuhradí. Žalovaný pojistné neuhradil a účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 8. 3. 2019. Dluh na pojistném za dobu trvání pojistné smlouvy byl vyčíslen částkou 1 199 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani na základě předžalobních upomínek žalobkyně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, a žalobkyně již při podání žaloby souhlasila s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., vyzval soud žalovaného, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. Pokud se jedná o skutková zjištění ve věci samé, má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 7. 8. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Peugeot, [registrační značka], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a současně závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v částce 4 548 Kč ročně, splatné v měsíčních splátkách ve výši 379 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den 7. 8. 2018. Účastníci si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí pojistnými podmínkami Autopojištění 2015. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 7. 11. 2018 a až dne 7. 12. 2018 poukázal žalobkyni splátku pojistného ve výši 808 Kč, za další období od 7 1. 2019 opět pojistné nezaplatil. Upomínkou žalobkyně ze dne 23. 1. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného a byl upozorněn na možnost zániku pojištění pro neplacení, nebude-li dlužné pojistné ve stanovené lhůtě uhrazeno; upomínka byla žalovanému zaslána doporučeně dne 25. 1. 2019. Pojistná smlouva z důvodu nezaplacení pojistného zanikla dnem 8. 3. 2019, o čemž byl žalovaný informován výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne 20. 4. 2020, kterou byl současně vyzván k úhradě dluhu na pojistném ve výši 1 199 Kč. K úhradě dlužného pojistného v částce 1 199 Kč s příslušenstvím byl žalovaný vyzván i předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 5. 2020, která mu byla zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení. Po právní stránce byl žalobou uplatněný nárok soudem posouzen zejména podle ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále podle zákona [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s počátkem pojištění dne 7. 8. 2018. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za pojistné období od 7. 1. 2019 a neučinil tak ani přes písemnou upomínku žalobkyně, v níž byl současně upozorněn na možnost zániku pojištění pro neplacení. Pojistná smlouva z uvedeného důvodu zanikla dnem 8. 3. 2019. Vzhledem ke skutečnosti, že dluh má být splněn řádně a včas a žalovaný tak neučinil, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 199 Kč představující neuhrazené pojistné dle pojistné smlouvy [číslo] za dobu trvání pojištění, když ve smyslu ust. § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobkyně právo na zaplacení pojistného až do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo. Žalobkyni dále ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Žalobkyně se domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení ode dne 9. 3. 209, tedy ode dne následujícího po dni zániku pojištění, a soud i v této části žalobě vyhověl, neboť je nepochybné, že v tento den byl již žalovaný v prodlení s úhradou celé částky dlužného pojistného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění uložených povinností pak soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.