24 C 239/2020-25 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala částky [částka] s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela se žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidla zn. [příjmení] s [registrační značka] s pojistným ve výši [částka] měsíčně. Protože žalovaná nezaplatila pojistné splatné dne [datum], došlo ke dni [datum] k zániku pojistné smlouvy. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a poplatek za upomínku ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřila. 4. Soud na základě listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav. Z pojistné smlouvy [číslo] vyplývá, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla vozidlem zn. [příjmení] [příjmení] s účinností od [datum]. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši [částka] s měsíční splatností po [částka]. Z přehledu bilance pojistné smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum] v plné výši, když dne [datum] uhradila pouze částku [částka], ačkoliv jí byla předepsána částka [částka]. Dne [datum] žalobkyně žalované předepsala částku [částka] jako poplatek za upomínku. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužného pojistného v dodatečné lhůtě a upozornila ji na možnost zániku pojištění pro neplacení pojistného, žalovaná si zásilku osobně převzala. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] pro nezaplacení dlužného pojistného. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaná si zásilku podanou dne [datum] nevyzvedla. 5. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 6. Podle § 13 zák. č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo; zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit; nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 7. Podle § 2758 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší, než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu; přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 8. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že do částky [částka] byla žaloba podána oprávněně, a proto jí vyhověl. Žalovaná uzavřela se žalobkyní výše uvedenou pojistnou smlouvu, tj. zavázala se hradit roční pojistné ve výši [částka] v měísčních splátkách. Žalovaná nezaplatila pojistné splatné dne [datum] a pojistná smlouva tak zanikla. Žalobkyni tím vznikl nárok na poměrnou část pojistného za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka]. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení za dobu prodlení žalované s plněním od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Pokud jde o poplatek ve výši [částka], který je v podstatě smluvní pokutou, soud postupoval v souladu s nálezem Ústavního soudu č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne [datum], z něhož vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). V daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu, přičemž ujednání o poplatku (které je ve své podstatě smluvní pokutou) nebylo sjednáno přímo v samotné smlouvě, ale vyplývalo ze Všeobecných obchodních podmínek. Tím byla žalobkyní porušena zásada poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Proto soud žalobu v nároku na poplatek včetně úroku z prodlení z tohoto poplatku zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 95,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,77 % a úspěchu žalované v rozsahu 2,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].