27 C 209/2020-45 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 11. 6. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 138,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je poskytovatelkou služeb elektronických komunikací, poskytuje též služby pomocí pevných linek služby Internet a O2 TV. Žalovaná částka sestává z ceny za Prémiový VDSL modem (dále jen„ modem“), který měla žalobkyně poskytnout žalovanému pro využívání služeb O2 Internet (1 999 Kč), z poplatků za poštovné a balné (210 Kč) a za užívání služby O2 TV Videotéka (3 929,90 Kč). Žalovanému mělo být uvedené zařízení dodáno na základě jeho telefonické objednávky ze dne 23. 8. 2016. Žalobkyně vyúčtovala uvedené částky žalovanému fakturami [číslo] [číslo] [číslo] se splatností do 29. 11. 2016. Soud ve věci nařídil jednání na den 14. 12. 2020. Účastníci, ač řádně a včas předvoláni, se k jednání nedostavili, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně zřídila žalovanému O2 internetové připojení, což žalovaný stvrdil podpisem předávacího protokolu dne 8. 8. 2016. Fakturami [číslo] [číslo] [číslo] žalobkyně vyúčtovala žalovanému také platby za využívání O2 TV videotéky (2 499,90 Kč + 790 Kč + 640 Kč). Z důvodu nehrazení vyúčtování žalobkyně ukončila a zrušila poskytování služeb žalovanému vedených pod referenčním [číslo]. Žalovaný vyúčtované částky nezaplatil, nereagoval na upomínku žalobkyně ani na její následnou výzvu k úhradě. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2358 a násl. (Licence) a § 1970 (Prodlení dlužníka) občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající se plateb za využívání služby O2 TV Videotéka důvodná, a proto mu soud uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 3 929,90 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Tvrzení žalobkyně o objednání modemu žalovaným a jeho dodání žalovanému provedeným dokazováním nebyla prokázána. Soud byl za této důkazní situace připraven poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. a vyzvat ji k označení důkazů potřebných k prokázání jejích neprokázaných tvrzení, což žalobkyně znemožnila svou nepřítomností při jednání. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl v části týkající se nároků na zaplacení plateb za modem a poplatků za poštovné a balné v celkové výši 2 209 Kč s příslušenstvím, když v řízení nebylo prokázáno objednání modemu žalovaným ani jeho dodání žalovanému, a v uvedené části nebylo možné žalobě vyhovět ani z jiného důvodu. O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 2 o. s. ř. z, neboť jak žalobkyně tak žalovaný měli ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 3 929,90 Kč s příslušenstvím, naopak žalovaný byl úspěšný ohledně 2 209 Kč s příslušenstvím. Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 64 % a žalovaný přibližně z 36 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 28 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 600 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč) stanovených podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 vzniklých v souvislosti s jednoduchou výzvou k plnění a podáním žaloby. Na nákladech řízení přiznaná částka 168 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu.