41 C 197/2020-36 — Okresní soud v Teplicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.. 2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 3.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1.440 Kč. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně ([příjmení] [příjmení], [anonymizováno]) s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ([anonymizováno]) uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] žalovanému poskytla částku 3.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] nabyla pohledávku žalobkyně od [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. 3. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena dne [datum], nevyjádřil ačkoli mu, žaloba spolu s předvoláním k jednání byly doručeny podle § 46b písm. a) o.s.ř. na adresu pro doručování, kterou je adresa evidována v informačním systému evidence obyvatel, t.j. adresa tzv. trvalého bydliště [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno], [obec] – [část obce]. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně omluvila přípisem ze dne [datum]. Soud tedy za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. 5. K prokázání tvrzení, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne [datum], nebylo soudu předloženo ničeho. 6. Z nedatovaného prohlášení nového klienta na jméno žalovaného ovšem s odlišným rodným číslem vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně přijala úvěr (zřejmě přijala poskytnutí úvěru) ve výši 3.000 Kč a měla v úmyslu mu účtovat poplatek za úvěr 1.440 Kč. Tato listina není podepsána žádným z účastníků. 7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku 3.000 Kč s variabilním symbolem [číslo]. 8. Ze zprávy [anonymizována tři slova], ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl v rozhodném období majitelem a disponentem bankovního účtu č. [bankovní účet]. 9. Z výpisu bankovního účtu žalovaného vyplývá, že dne [datum] banka připsala na jeho účet částku 3.000 Kč s variabilním symbolem [číslo]. 10. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky a vyzvala ho k úhradě částky celkem 5.340 Kč. 11. Z ostatních v řízení provedených důkazů nevyšlo najevo nic, co by mělo vliv na rozhodnutí soudu ve věci. 12. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. v tom smyslu, že listiny založené žalobkyní k důkazu do spisu neprokazují její tvrzení obsažená v žalobě. Konkrétně že neprokazují řádné uzavření smlouvy o úvěru, tím i dohodu na odměně za poskytnutí úvěru, případně sankce při jeho nesplacení. Dále byl soud připraven žalobkyni poučit, že z těchto důvodů může být žalobkyně se svým návrhem neúspěšná v plném rozsahu podané žaloby a tak může dojít k částečnému zamítnutí jejího návrhu. Žalobkyně však svou neúčastí při jednání takové poučení znemožnila. 13. Na základě provedených důkazů pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 14. Tvrzení žalobkyně, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne [datum], tak nebylo před soudem prokázáno, neboť žádná taková listina nebyla soudu předložena. Bylo naopak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poslala částku 3.000 Kč na účet žalovaného. 15. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému oč se obohatil. Podle odst. 2 tamtéž se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Protože soud na základě předložených listinných důkazů posoudil věc po právní stránce jak shora uvedeno, rozhodl jak ve výroku II. uvedeno. Žalovaný se ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970, s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 17. Zbytek žaloby představující nárok na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.440 Kč s úrokem z prodlení soud zamítl, neboť tento nebyl nijak sjednán (viz výše). 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 734,07 Kč, přičemž tato částka představuje 35,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.440 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 19. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 20. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..