41 C 251/2020-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 7. 2020 domáhala částky 11.265,86 Kč s příslušenstvím po žalovaném s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba], když žalovaný půjčku řádně nesplatil. Žalovanému tak podle tvrzení žalobkyně vznikla povinnost zaplatit zbývající část dluhu ve výši 11.265,86 Kč, která se skládá z částky 6.863,64 Kč na dlužné jistině a částky 4.402,22 Kč na dlužném poplatku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny, tj. 6.863,64 Kč za období od [datum] do [datum], tj. data postoupení pohledávky v kapitalizované výši 1.085,09 Kč, dále od [datum] do zaplacení, a zároveň se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně za období od [datum] do [datum], tj. data ode dne, ke kterému vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu celé dlužné částky do dat postoupení pohledávky v kapitalizované výši 2.266,91 Kč a dále ve výši 29 % ročně od [datum] do zaplacení. 2. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum], což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu žaloba společně s výzvou k vyjádření byla doručena dne [datum] postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o.s.ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – [ulice a číslo], [obec] - [obec]) dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř.. 5. Žalobkyně souhlasila s vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání. 6. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. Na žalobkyni byla pohledávka vůči žalovanému postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] tato se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 7.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit 12.330 Kč, když souhrnný poplatek dosahuje výše 5.330 Kč a to formou 45ti týdenních splátek po 274 Kč Poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, zejména nesplácel úvěr dohodnutým způsobem, došlo právní předchůdkyní žalobkyně k odstoupení od shora uvedené smlouvy a zesplatnění pohledávky. Ke dni postoupení tvořil dluh žalovaného [číslo], z toho 6.863,64 Kč na jistině a 4.402,22 Kč na poplatku. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když zjišťovala údaje o tom, zda je zaměstnán a kde, jaký je jeho měsíční příjem, jaké jsou další příjmy domácnosti a jaké jsou výdaje domácnosti, když tyto údaje musel doložit pracovní smlouvou a třemi výplatními páskami. 8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 7.000 Kč a v níž se žalovaný zavázal tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5.330 Kč a to v 45ti týdenních splátkách po 274 Kč, s tím, že poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum] O postoupení pohledávky plynoucí ze smlouvy o půjčce na základě smlouvy ze dne [datum] byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení zbytku dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. 9. Zjištěný skutkový stav tak soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. a násl. OZ (oddíl 7 – Úvěr), neboť právní předchůdkyně žalobkyně má podle výpisu z obchodního rejstříku poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jako svůj předmět podnikání. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky, ale žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve sjednaných splátkách nedostál. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Proto soud žalobě částečně vyhověl a žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil částku 11.265,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.863,64 Kč od [datum], tj. dne, kterým žalobkyně v žalobě počala výpočet kapitalizované výše úroku z prodlení. V souladu s ust. § 1970 OZ, soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení z jistiny ve výši odpovídající Nařízení vlády [číslo] Sb.. 10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 657/2005 mohou smlouvou sjednané úroky a úroky z prodlení existovat vedle sebe. 11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32Cdo 2782/99 se výpovědí smlouvy (odstoupením od smlouvy) věřitel nemůže dostat do nevýhodnějšího stavu než před odstoupením a práva věřitele na úrok z úvěru nadále trvají. 12. Na tomto místě soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil. 13. Pokud se jedná o částky vyjádřené jako kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2.266,91 Kč (29 % ročně z částky 6.863,64 Kč od [datum] do [datum]) a smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 6.863,64 Kč od [datum] do zaplacení, které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplatit, tak soud tomuto návrhu žalobkyně nevyhověl. Dle názoru soudu jsou veškeré úroky již obsaženy v ve smlouvě obsaženému„ poplatku“, který v částce 11.265,86 Kč žalobkyně v žalobě připočetla k jistině (6.863,64 Kč + 4.402,22 Kč = 11.265,86 Kč) za období do [datum] včetně, tj. posledního dne k splnění ve smlouvě sjednaných 45ti týdenních splátek. Soud žalobu zamítl ve výroku I. v označeném rozsahu, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 3512/2011 ze dne [datum]. 14. Na smluvní vztah žalobkyně a žalovaného, založený smlouvou o úvěru ze dne [datum], soud pohlíží jako na vztah dodavatele a spotřebitele, na který je třeba aplikovat principy spotřebitelské ochrany dle příslušných ustanovení soukromého práva. V souladu s těmito principy pak soud považuje ujednání zakládající smluvní úrok v projednávané věci za neplatné, když povinnost zaplatit smluvní úrok je obsažena toliko v smluvních podmínkách žalobkyně, nikoliv ve smlouvě samotné, což je v rozporu právě i se závěrem Ústavního soudu ČR, který vyslovil ve shora uvedeném nálezu. Obchodní podmínky nesmějí sloužit tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (např. rozhodčí doložka či ujednání o smluvní pokutě); pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. 15. Za takové situace je třeba konstatovat, že žalovaný připojil svůj podpis pouze pod listinu obsahující kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení pro období od [datum] do [datum] včetně (45 týdenních splátek po 274 Kč), a proto soud žalobě v rozsahu smluvních úroků z prodlení nad rámec tohoto období nevyhověl, neboť je ujednání o smluvním úroku obsaženo toliko ve Smluvních podmínkách smlouvy o půjčce, které však žalovaný nepodepsal. 16. Soud veden shora označenou úvahou výrokem I. v rozsahu kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2.266,91 Kč (29 % ročně z částky 6.863,64 Kč od [datum] do [datum]) a smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 6.863,64 Kč od [datum] do zaplacení žalobu zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 967,01 Kč, přičemž tato částka představuje 42,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,47 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28,53 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z