10 C 216/2020-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne 22.7.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 600 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy ze dne 27.6.2016 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] smlouvu o úvěru [číslo] na částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný dluh řádně nesplácel. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 7 393,17 Kč a dlužný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 2 206,83 Kč. Žalovaný dluh neuhradil, věřitel postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou ze dne 29.11.2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. 4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Ze smlouvy bylo zjištěno, že dne 27.6.2016 uzavřel žalovaný se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] smlouvu o úvěru [číslo] na částku ve výši 15 000 Kč, s tím, že uhradí věřiteli zpět částku ve výši 26 100 Kč ve splátkách ve výši 450 Kč týdně po dobu 58 týdnů se splatností od 7. dne od podpisu smlouvy. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že finanční částku převzal žalovaný v hotovosti. Smlouvu podepsaly obě smluvní strany. Ve smluvních podmínkách v bodě 1 je výslovně smluveno, že úrok činí 23,72% ročně, úroková sazba je stanovena jako pevná po celu dobu trvání smlouvy. Pokud však dojde k prodloužení trvání smlouvy, nebude jistina v období překračujícím dobu trvání smlouvy úročena. Dluh měl být uhrazen do 7.8.2017. Dopisem ze dne 29.11.2019 věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávek. Dopisem ze dne 30.4.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 29.11.2019. 5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle ustanovení § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když smluvní vztah mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným byl uzavřen po 1.1.2014. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná a ve výroku I rozsudku jí částečně vyhověl. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, zavázali se tak respektovat veškerá práva a povinnosti, které z této smlouvy vyplývaly. Věřitel žalovanému poskytl finanční částku ve výši 15 000 Kč, za cenu ve výši 11 100 Kč, žalovaný však tuto částku řádně nesplácel a porušil tak smluvní podmínky, úvěr byl splatný po uplynutí 58 týdnů, měl být splácen od sedmého dne od podpisu smlouvy, tj. od 4.7.2016, žalovaný dluh nesplácel, a byl tedy vyčíslen do výše žalované částky, když měl dle smlouvy uhradit částku ve výši 26 100 Kč. Žalobkyně žaluje dlužnou jistinu ve výši ve výši 7 393,17 Kč a dlužný úrok za poskytnutí půjčky ve výši 2 206,83 Kč. Smluvený označený poplatek z úvěru ve výši 11 100 Kč je v daném případě úrokem z úvěru, z něhož žalobkyně žaluje částku ve výši 2 206,83 Kč. Jedná se o cenu úvěru, za níž byla žalovanému částka ve výši 15 000 Kč poskytnuta. Označení poplatek ve smlouvě tak není přesným označením smyslu dané částky, když se ve skutečnosti jedná o cenu úvěru, tedy o úrok z úvěru. Žalovaný dluh neuhradil ani přes upomínku žalobkyně ze dne 30.4.2020. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. 6. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 7 393,17 Kč a dlužný úrok z úvěru ve výši 2 206,83 Kč, tak jak bylo smluveno ve smlouvě oproti podpisu žalovaného. 7. Dále soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, úrok z prodlení z dlužné jistiny od 15.8.2017 (den následující po uplynutí lhůty sedmidenní k plnění po splatnosti poslední splátky dne 7.8.2017) do 29.11.2019, do postoupení dluhu, ve výši 1 383,72 Kč a dále od 30.11.2019 do zaplacení. Úroky jsou ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Ve výroku II rozsudku soud zamítl žalobu co do úroku z úvěru přesahující dobu trvání smlouvy, tedy po 7.8.2017, když na toto datum byla stanovena poslední splátka dluhu, a to s odkazem na bod 1 smluvních podmínek, kde je výslovně uvedeno, že úrok činí 23,72% ročně, úroková sazba je stanovena jako pevná po celu dobu trvání smlouvy. Pokud však dojde k prodloužení trvání smlouvy, nebude jistina v období překračujícím dobu trvání smlouvy úročena. Soud tak úrok z úvěru po dobu skončení trvání smlouvy, po 7.8.2017 zamítl jako neoprávněný nárok, v rozporu se smluvním ujednáním, uplatněný v neprospěch spotřebitele. Dle ustanovení § 1812 odst. 1) z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Dle odstavce 2) uvedeného ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť poměr úspěchu a neúspěchu stran byl poměrně shodný. 10. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.