10 C 261/2020-31 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne 23.7.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 431 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy ze dne 1.8.2016 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] smlouvu o úvěru [číslo] na částku ve výši 6 000 Kč. Žalovaná dluh řádně nesplácela. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 6 000 Kč a dlužný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 4 431 Kč. Žalovaná dluh neuhradila, věřitel postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou ze dne 6.12.2019. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. 4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Ze smlouvy bylo zjištěno, že dne 1.8.2016 uzavřela žalovaná se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] smlouvu o úvěru [číslo] na částku ve výši 6 000 Kč, s tím, že uhradí věřiteli zpět částku ve výši 10 614 Kč ve splátkách ve výši 183 Kč týdně po dobu 58 týdnů se splatností od 7. dne od podpisu smlouvy. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že finanční částku převzala žalovaná v hotovosti. Smlouvu podepsaly obě smluvní strany. Ve smluvních podmínkách v bodě 1 je výslovně smluveno, že úrok činí 23,72% ročně, úroková sazba je stanovena jako pevná po celu dobu trvání smlouvy. Pokud však dojde k prodloužení trvání smlouvy nebude jistina v období překračujícím dobu trvání smlouvy úročena. Dluh měl být uhrazen do 11.9.2017. Dopisem ze dne 6.12.2019 věřitel oznámil žalované postoupení pohledávek. Dopisem ze dne 7.5.2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 6.12.2019. 5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle ustanovení § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když smluvní vztah mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným byl uzavřen po 1.1.2014. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná a ve výroku I rozsudku jí částečně vyhověl. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, zavázali se tak respektovat veškerá práva a povinnosti, které z této smlouvy vyplývaly. Věřitel žalované poskytl finanční částku ve výši 6 000 Kč, za cenu ve výši 4 614 Kč, žalovaná však tuto částku řádně nesplácela a porušila tak smluvní podmínky, úvěr byl splatný po uplynutí 58 týdnů, měl být splácen od sedmého dne od podpisu smlouvy, tj. od 8.8.2016, žalovaná dluh nesplácela, byl tedy vyčíslen do výše žalované částky, když měl dle smlouvy uhradit částku ve výši 10 614 Kč. Žalobkyně žaluje dlužnou jistinu ve výši 6 000 Kč a dlužný úrok za poskytnutí půjčky ve výši 4 431 Kč. Smluvený označený poplatek z úvěru ve výši 4 614 Kč je v daném případě úrokem z úvěru, z něhož žalobkyně žaluje částku ve výši 4 431 Kč. Jedná se o cenu úvěru, za níž byla žalované částka ve výši 6 000 Kč poskytnuta. Označení poplatek ve smlouvě tak není přesným označením smyslu dané částky, když se ve skutečnosti jedná o cenu úvěru, tedy o úrok z úvěru. Žalovaný dluh neuhradil ani přes upomínku žalobkyně ze dne 7.5.2020. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. 6. Soud tak uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 6 000 Kč a dlužný úrok z úvěru ve výši 4 431 Kč, tak jak bylo smluveno ve smlouvě oproti podpisu žalovaného. 7. Dále soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, úrok z prodlení z dlužné jistiny od 19.9.2017 (den následující po uplynutí lhůty sedmidenní k plnění po splatnosti poslední splátky dne 11.9.2017) do 6.12.2019, do postoupení dluhu, ve výši 1 085,41 Kč a dále od 7.12.2019 do zaplacení. Úroky jsou ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Ve výroku II rozsudku soud zamítl žalobu co do úroku z úvěru přesahující dobu trvání smlouvy, tedy po 11.9.2017, když na toto datum byla stanovena poslední splátka dluhu, a to s odkazem na bod 1 smluvních podmínek, kde je výslovně uvedeno, že úrok činí 23,72% ročně, úroková sazba je stanovena jako pevná po celu dobu trvání smlouvy. Pokud však dojde k prodloužení trvání smlouvy nebude jistina v období překračujícím dobu trvání smlouvy úročena. Soud tak úrok z úvěru po dobu skončení trvání smlouvy, po 11.9.2017 zamítl jako neoprávněný nárok, v rozporu se smluvním ujednáním, uplatněný v neprospěch spotřebitele. Dle ustanovení § 1812 odst. 1) z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Dle odstavce 2) uvedeného ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, resp. byla neúspěšná pouze co do části příslušenství. Částka 2 070,50 Kč představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 800 Kč, dále dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, odměnu za 2 právní úkony právního zástupce žalobkyně (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) ve výši 2 x 300 Kč = 600 Kč, odměnu za předžalobní upomínku ve výši 150 Kč dle § 142a os.ř., když tato neobsahuje právní kvalifikaci, DPH z této odměny ve výši 157,50 Kč, dále v souladu s ustanovením § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu 3 režijní paušály po 100 Kč za 3 úkony právního zastoupení a DPH z těchto paušálů ve výši 63 Kč. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení právního zástupce žalobkyně aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustálenost neznamená použití elektronického formuláře, ale obsah doplněný žalobcem v jeho části Skutečnosti významné pro rozhodnutí. Struktura uvedených tvrzení je téměř shodná v celé řadě návrhů žalobkyně týkajících se postoupených nároků ze smluv o půjčkách. V této části žaloby mění žalobkyně pouze data, číslo smlouvy a částky, popř. výše úrokových sazeb. Opakovatelnost podání prokazují četná řízení vedená u zdejšího soudu. 10. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatila podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 11. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.