110 C 33/2020-34 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 19.10.2020 domáhal toho, aby soud svým rozhodnutím uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku ve výši 26 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že je člen Bytového družstva [obec] a nájemce bytu [číslo] o velikosti 3 +1 v [anonymizována dvě slova] [adresa] v [obec]. Uvedený byt žalobce dále na základě nájemní (resp. podnájemní) smlouvy ze dne 18.3.2019 pronajal (resp. podnajal) žalované na dobu určitou od 18.3.2019 do 18.9.2019, přičemž se nájem na základě smluvního ujednání následně prodloužil do 18.9.2020, avšak skončil výpovědí žalované uplynutím výpovědní doby dne 31.7.2020. Předmětná částka představuje dlužné nájemné za březen 2020 ve výši 2 000 Kč, za duben 2020 ve výši 8 000 Kč, za květen 2020 ve výši 8 000 Kč a za červen 2020 ve výši 8 000 Kč. 2. Ve věci byl zdejším soudem dne 7.12.2020 vydán platební rozkaz č.j. [číslo jednací], proti němuž si žalovaná podala včas odpor s odůvodněním, že jí žalobce záměrně nedodal podklady pro žádost o dávky na bydlení, způsobil jí tak škodu na nevyplacených dávkách, neposkytl jí vyúčtování služeb, dluh na nájemném vznikl za nouzového stavu, v době, kdy jí zemřel otec, požadavek žalobce je tak dle žalované v rozporu s dobrými mravy. 3. Žalobce k odporu žalované uvedl, že podkladem pro přiznání nároku na příspěvek na bydlení je podnájemní smlouva, kterou měla žalovaná k dispozici. O žádné jiné podklady žalovaná žalobce nikdy nežádala. Ve smlouvě je v článku III/1 a III/2 smluveno, že částka ve výši 8 000 Kč zahrnuje nájemné i poplatky za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná neuzavřela samostatné smlouvy s dodavateli energií, žalobce tak energie v bytě hradil sám. Žalobce dále namítá, že jej žalovaná nikdy nepožádala o odložení plateb v souvislosti s nouzovým stavem či úmrtím otce a toto nemůže mít na její platební povinnost vliv. 4. Jednání soudu proběhlo v nepřítomnosti žalované, která se omluvila telefonicky z důvodu nemoci, svůj zdravotní stav nijak nedoložila, a to ani následně, a nepožádala soud o odročení jednání. 5. Soud po provedeném dokazování listinnými důkazy zjistil následující skutkový stav. Z dohody o převodu družstevního podílu bylo zjištěno, že je žalobce nájemce družstevního bytu [číslo] o velikosti 3 +1 ve 3. podlaží v [anonymizováno] ulici [adresa] v [obec]. Ze smlouvy, která je označena jako nájemní, ze dne 18.3.2019 bylo zjištěno, že ji uzavřel žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce na byt [číslo] o velikosti 3 +1 ve 3. podlaží v [anonymizováno] ulici [adresa] v [obec] na dobu od 18.3.2019 do 18.9.2019 s možností prolongace o jeden další rok. Nájemné (resp. podnájemné) bylo smluveno ve výši 8 000 Kč se splatností k 18. dni v běžném měsíci. Ve smlouvě v článku III/1 je smluveno, že se nájemné sjednává ve výši 8 000Kč měsíčně včetně energií. Ve smlouvě v článku III/2 je smluveno, že žalovaná jako nájemce hradí služby spojené s užíváním bytu, když se přihlásí na své jméno a účet k odběru elektřiny a plynu. Ve smlouvě byla smluvena pro případ výpovědi nájmu výpovědní doba 3 měsíce. Smlouvu podepsaly obě smluvní strany. Dopisem ze dne 29.4.2020 žalovaná vypověděla nájemní vztah s žalobcem. Výpověď z nájmu bytu je podepsána žalobcem s datem 30.4.2020. Z přehledu plateb za rok 2020 bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila nájemné za březen 2020 ve výši 2 000 Kč, za duben 2020 ve výši 8 000 Kč, za květen 2020 ve výši 8 000 Kč a za červen 2020 ve výši 8 000 Kč. Žalovaná uhradila v lednu 2020 částku ve výši 8 000 Kč, v únoru 2020 částku ve výši 8 000 Kč, v březnu 2020 částku ve výši 3 500 Kč, v dubnu 2020 až v červnu 2020 neuhradila nic a v červenci uhradila částku ve výši 2 500 Kč. Provedené platby žalobce započetl na dlužné nájemné v březnu 2020. Žalovaná dluh neuhradila ani přes výzvu ze dne 7.9.2020, která byla žalované dle dodejky doručena dne 9.9.2020 oproti jejímu podpisu. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2201 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z. upravující nájem. Podle ustanovení § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle ustanovení § 2274 o.z. nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně a proto jí ve výroku II rozsudku vyhověl. Žalobce je nájemce družstevního bytu a tento byt dále pronajal žalované. Dle nájemní smlouvy činil nájem včetně služeb 8 000 Kč měsíčně se splatností k 18. dni v běžném měsíci. Žalovaná neuhradila nájemné za březen 2020 ve výši 2 000 Kč, za duben 2020 ve výši 8 000 Kč, za květen 2020 ve výši 8 000 Kč a za červen 2020 ve výši 8 000 Kč. Žalovaná uhradila v lednu 2020 částku ve výši 8 000 Kč, v únoru 2020 částku ve výši 8 000 Kč, v březnu 2020 částku ve výši 3 500 Kč, v dubnu 2020 až v červnu 2020 neuhradila nic a v červenci uhradila částku ve výši 2 500 Kč. Provedené platby žalobce započetl na dlužné nájemné v březnu 2020. 9. K námitkám žalované, že jí žalobce nedodal podklady pro žádost o dávky na bydlení, způsobil jí tak škodu na nevyplacených dávkách, neposkytl jí vyúčtování služeb, dluh na nájemném vznikl za nouzového stavu, v době, kdy jí zemřel otec, požadavek žalobce je tak dle žalované v rozporu s dobrými mravy, soud nepřihlédl, neboť tyto nejsou právně relevantní. Žalobce uvedl, že poskytl žalované součinnost ohledně čerpání příspěvku na bydlení tak, že měla k dispozici podnájemní smlouvu, žalobce jí k její žádosti poskytl doklady o platbě nájemného i výpis služeb spojených s užíváním bytu. Dále žalobce soudu při jednání sdělil, že při telefonickém kontaktu s pracovnicí úřadu práce této k jejímu dotazu uvedl, že žalovaná na uvedené adrese fakticky bydlí, ale on sám tam nebydlí. Žalovaná jej o nic dalšího v souvislosti se sociálnímu dávkami nežádala. 10. Skutečnost, zda žalovaná čerpala či nečerpala příspěvek na bydlení nemá vliv na její platební povinnost hradit smluvené nájemné. Pokud žalované vznikla tvrzená škoda, nebylo jednoznačně uvedeno v jaké výši a zda jí tuto škodu v příčinné souvislosti způsobil žalobce. Jak bylo výše uvedeno, částka 8 000 Kč, jako částka konečná, zahrnovala dle smlouvy nájemné i platbu za energie. Tíživá osobní situace žalované, úmrtí otce, taktéž na její povinnost hradit smluvené platby za podnájem nemá bez konsensu smluvních stran vliv a rozpor s dobrými mravy, ačkoli se bezesporu jedná o těžké životní období, zde nelze shledávat. Uvedené řízení je řízení sporné a ohledně obrany je žalovaná povinna navrhnou k jejímu prokázání důkazy. Žalovaná se jednání soudu neúčastnila a nemohla tak být poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. 11. Pokud se jedná o námitku, že platby měly probíhat za nouzového stavu, tak dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 202/2020 Sb., účinného od 24.4.2020 do 5.6.2020, tak nájemné z bytu nelze po dobu ode dne účinnosti tohoto nařízení do dne skončení mimořádného opatření při epidemii zvyšovat. Žalované období je od března 2020 do června 2020. Po celou tuto dobu bylo nájemné totožné, tedy ve výši 8 000 Kč včetně služeb. K žádnému zvýšení po uvedenou dobu nedošlo. 12. Podle ustanovení odst. 2 z.č. 209/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, se ustanovení § 2 až 4 se použijí na nájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem nájmu uspokojování bytové potřeby nájemce. Ustanovení § 2 až 4 se použijí obdobně i pro podnájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem podnájmu uspokojování bytové potřeby podnájemce. 13. Podle ustanovení § 3 odst. 1 uvedeného zákona pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo a) v rozhodné době, b) převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného. Dle odst. 2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo pronajímatele ukončit nájem z jiných důvodů ani další práva pronajímatele vzniklá v důsledku prodlení nájemce. Dle odstavce 3) nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu a s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem doloží okolnosti prodlení podle odstavce 1 písm. b), potvrzením od příslušného úřadu práce ČR, kterému pro vystavení potvrzení musí nájemce doložit podklady, jejichž formu a náležitosti stanoví metodicky pokyn. Dle odstavce 4) neuhradí-li nájemce v ochranné době všechny pohledávky na nájemném, které se staly splatnými v rozhodné době, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Pronajímatel má toto právo i tehdy, prohlásí-li nájemce nebo stane-li se jinak nepochybným, že tyto pohledávky