121 C 23/2019-106 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 7. 2019 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 443 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 443 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení s následujícím odůvodněním. Žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí]. Předmětné pozemky se nacházejí v oploceném areálu ve vlastnictví žalované bez přístupu žalobkyně k vlastním pozemkům a vzhledem k tomu, že užívání pozemků není nijak upraveno, užívá žalované předmětné pozemky bez právního důvodu a je proto povinna vydat bezdůvodné obohacení, které na úkor státu získala. Žalobkyně se snažila vzniklou situaci řešit a dopisem ze dne 27. 2. 2018 vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za období od 21. 5. 2012 do 31. 3. 2018 ve výši 5 443 Kč, s případným uzavřením nájemní smlouvy se žalovanou pro futuro. Žalovaná nárok žalobkyně odmítla. Částka bezdůvodného obohacení byla vypočtena na základě metodického pokynu [anonymizována tři slova] částkou 2 Kč za 1 m2, při ploše užívaných pozemků 464 m2 a době užívání 2 141 dnů (tj. od 21. 5. 2012 do 31. 3. 2018). 2. Žalovaná k věci uvedla, že většinu nemovitostí v obci [obec] nabyla od žalobkyně, jednalo se o areál bývalé dětské ozdravovny a nemovitosti jsou do dnes fakticky ve shodném stavu, jako byly v době předání. Šlo o ucelený areál, který byl využíván jako ozdravovna a to včetně pozemků par. [číslo] které jsou ve vlastnictví žalobkyně. Pozemky byly historicky vždy součástí areálu a žalovaná dodnes není seznámena s důvody, které vedly žalobkyni k vyjmutí těchto pozemků ze soutěže na prodej areálu. Žalovaná pozemky par. [číslo] neužívá a nikdy neužívala, tyto pozemky neoplotila, neuzamkla, a nikterak nebrání žalobkyni v jejich užívání, plot na hranici pozemku, par. [číslo] pozemku par [číslo] nepatří žalované, neboť nebyl ani součástí prodeje. Je naopak ve vlastnictví žalobkyně, která si může sjednat přístup je svému majetku dle svého uvážení. 3. V replice žalobkyně uvedla, že není pravdou, že může předmětné pozemky užívat zcela nerušeně, neboť jí v tom brání pozemky jiných vlastníků a přístup k pozemkům žalobkyně je omezen. Sama žalovaná navíc potvrzuje, že předmětné pozemky se nacházejí v areálu bývalé dětské ozdravovny, jedná se tedy o funkční celek a takto je rovněž jako celek oplocen. Oplocení i pozemku žalobkyně slouží k zajištění celého areálu a není tedy pravdou, že k němu má žalobkyně nerušený přístup, když historicky a funkčně je přístup k pozemkům právě a jenom přes vchod do areálu. V roce 2014 žalovaná sama požádala o užívání dotčených pozemků žalobkyni a to za účelem scelení pozemků ve vlastnictví žalované. Žalobkyně jí na základě této žádosti zaslala podepsanou nájemní smlouvu, žalovaná však již na tento zaslaný návrh písemně nereagovala. 4. Usnesením Okresního soudu v Teplicích č. j. [číslo jednací] ze dne 4. 5. 2020, které nabylo právní moci dne 21. 5. 2020, bylo v řízení co do částky 3 841 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 3 841 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení, zastaveno, když v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět. Uvedená částka pak představovala tvrzené bezdůvodné obohacení za období od 21. 5. 2012 do 9. 7. 2016 a předmětem řízení zůstala částka 1 602 Kč s příslušenstvím představující dle tvrzení žalobkyně bezdůvodné obohacení žalované za období od 10. 7. 2016 do 31. 3. 2018. 5. Soud ve věci nařídil jednání na den 26. 1. 2021, k němuž se žalovaná nedostavila, souhlasila však s projednáním a rozhodnutí věci v její nepřítomnosti. 6. Soud ve věci provedl důkaz listinami a fotografiemi předloženými žalobkyní, když žalovaná zůstala v tomto ohledu nečinná, a z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 7. Rozhodnutím valné hromady [právnická osoba] ze dne 8. 8. 2011 došlo k rozdělení této společnosti odštěpením se vznikem nových obchodních společností, kdy jednou z nástupnických společností byla i žalovaná. Valná hromada dále vyslovila souhlas s přechodem části jmění rozdělované [právnická osoba] na nové nástupnické společnosti, mimo jiné i na žalovanou. Dle projektu rozdělení odštěpením se vznikem nových obchodních společností ze dne 18. 6. 2011 přešel na žalovanou majetek a závazky uvedeny v příloze 5 projektu a samostatnou přílohou č. 5 projektu tvoří soupis nemovitostí, které v rámci rozdělení odštěpením přejdou na novou nástupnickou společnost (žalovanou). Z přílohy č. 9 projektu je zřejmé, že na žalovanou přešlo vlastnictví k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a dále oplocení pozemků, žumpa, přípojka elektřiny a vody. 8. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaná je vlastníkem pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a pozemků parc. [číslo] vše v obci [obec], k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec]. 9. Z informace o parcelách vyplývá, že vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v obci a k. ú. [obec] je [země], příslušným hospodařit s majetkem [anonymizováno] je žalobkyně. Výměra uvedených pozemků činí dohromady 464 m2. 10. Z katastrálních map byl zjištěn situační plán pozemků ve vlastnictví žalobkyně i žalované, kdy pozemky ve vlastnictví žalované v podstatě obklopují pozemky ve vlastnictví žalobkyně, s výjimkou jedné strany (hranice) pozemku parc. [číslo] která je však vklíněna a tvoří jednu linii s hranicemi pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] ve vlastnictví žalované. 11. Na předložených fotografiích jsou zachyceny dle tvrzení žalobkyně pozemky a stavby ve vlastnictví žalované, kdy zde je zachyceno i oplocení na těchto pozemcích. 12. Ze záznamů z místního šetření v [katastrální uzemí] ze dne 6. 3. 2018 vyplývá, že pozemky par. [číslo] jsou za oplocením v areálu patřící žalované, pozemky jsou zcela nepřístupné, neudržované, zarostlé nálety. 13. Z metodického pokynu [anonymizována tři slova] vyplývá cena za užívání 1 m2 pozemku v částce 2 Kč. 14. Žalovaná byla výzvou žalobkyně, která jí byla doručena dne 1. 3. 2018 vyzvána k zaplacení částky 5 443 Kč, kdy tato částka měla představovat úhradu za užívání pozemků parc. [číslo] v obci a k. ú. [obec] za období od 21. 5. 2012 do 31. 3. 2018; žalovaná byla vyzvána k úhradě této částky do 30. 4. 2018. K úhradě předmětné částky byla žalovaná vyzvána i další výzvou žalobkyně ze dne 6. 3. 2018 a dále upomínkou ze dne 20. 3. 2019, která jí byla téhož dne doručena. 15. Dopisem ze dne 1. 3. 2018 reagovala žalovaná na výzvu žalobce k úhradě částky 5 433 Kč a to tak, že ani v její evidenci není založena žádná smlouva, která by opravňovala užívat nemovité věci v obci a k. ú. [obec], konkrétně parc. [číslo] z těchto důvodů také uvedené pozemky neužívá. Pokud žalobce disponuje důkazem o užívání, byl vyzván k jeho doložení s tím, že v opačném případě bude výzva považována za omyl. 16. Žalovaná požádala žalobkyni žádostí ze dne 14. 10. 2014 o užívání nemovité věci ve vlastnictví státu, a to pozemku parc. [číslo] za účelem scelení pozemků ve vlastnictví žalované. Žalobkyně zřejmě na tuto žádost reagovala vypracováním nájemní smlouvy, která je ze strany žalobce podepsána dne 30. 6. 2015 a opravňuje žalovanou užívat pozemky par. [číslo] od 1. 7. 2015 na dobu neurčitou za sjednané roční nájemné ve výši 928 Kč (2 Kč/m2). Nájemní smlouva není žalovanou podepsaná. Rovněž žalobkyně připravila dohodu o zaplacení úhrady za užívání nemovité věci za období od 21. 5. 2012 do 30. 6. 2015 v částce 2 888 Kč Dohoda je žalobkyní podepsána 30. 6. 2015, podpis žalované na listině chybí. 17. Po právní stránce posoudil soud žalobou uplatněný nárok zejména podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 18. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná svou obranu v řízení založila na tvrzení, že žalobou označené pozemky ve vlastnictví žalobkyně neužívá a nikdy neužívala, nebrání žalobkyni ve vstupu na ně. Oplocení pozemků a areálu není ve vlastnictví žalované, neboť nebylo předmětem prodeje, ale je ve vlastnictví žalobkyně, která si tak na své pozemky může zjednat přístup dle svého uvážení. Uvedenou obranu žalované však soud neshledává za přiléhavou, a to i s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek sp. zn. 28 Cdo 1321/2011 ze dne 13. 12. 2012 či rozsudek sp. zn. 30 Cdo 199/2007 ze dne 8. 1. 2008). Sama žalovaná totiž připouští, že areál, jehož součástí jsou i předmětné pozemky ve vlastnictví žalobkyně, je oplocen, přičemž z provedeného dokazování bylo zjištěno, že vlastnictví areálu (tj. nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec a k. ú. [obec]) přešlo na žalovanou v rámci projekt