13 C 105/2021-30 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 2 070,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 070,40 Kč od 17. 5. 2018 do zaplacení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 19. 4. 2018, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 16. 5. 2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 1 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 070 Kč. Původní věřitelka poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace na stránkách původní věřitelky zaslal žalovaný žádost o poskytnutí konkrétního úvěru pro hotovostní výběr u partnera původní věřitelky [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] . Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší 1 000 Kč a splatností do 16. 5. 2018. Žalovaný akceptoval smlouvu zadáním SMS kódu, jež mu byl zaslán na jeho telefonní číslo. Poté bylo žalovanému zasláno číslo poukázky s PIN kódem pro výběr peněžních prostředků s platností 48 hodin. Žalovaný si tak vybral dne 19. 4. 2018 peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč. Pohledávku z této smlouvy postoupila původní věřitelka žalobkyni smlouvou ze dne 18. 10. 2018. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Právní poměry zápůjčky upravuje ustanovení § 2390 - 2394 občanského zákoníku, právní poměry úvěru ustanovení § 2395 - 2400 občanského zákoníku, úroky z prodlení ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádný důkaz, kterým by prokázala, že smlouvu uzavřela se žalovaným, a že žalovaný finanční prostředky převzal, soud žalobu v celém rozsahu zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, žádné náklady mu však v souvislosti s tímto řízením nevznikly.