17 C 303/2021-35 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 6 225,50 Kč s příslušenstvím, představující dluh žalované vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících jí ze smlouvy o úvěru ze dne 3. 5. 2018 [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti finanční obnos ve výši 5 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 450 Kč ve 13-ti měsíčních splátkách po 650 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru připadala na den 3. 6. 2019. Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku 4 550 Kč, z níž na poskytnutí úvěru byla alokována částka 1 100 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky částka 3 450 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 3 900 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na společnost žalobce s účinností k témuž dni. Vedle jistiny dluhu 3 900 Kč se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení: kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 567,77 Kč za období vzniku prodlení po splatnosti závazku, tj. od 4. 6. 2019 do 30. 11 2020, zákonného úroku z prodlení z jistiny ode dne 22. 12. 2020 do zaplacení a dále smluvní pokuty ve výši 2 125,50 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě meritorně nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z listiny nazvané„ Smlouva o úvěru [číslo]“ datované dnem 3. 5. 2018 a z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 450 Kč ve 13-ti měsíčních splátkách po 650 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru připadala na den 3. 6. 2019. Nedílnou součástí této smlouvy jsou i Smluvní podmínky smlouvy o úvěru, dle jejichž čl. V. odst. 4. klient, který nesplnil povinnost řádně a včas splatit úvěr v den termínu splatnosti, se zavazuje zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. 5. Z evidenčního účtu dlužníka – žalované bylo zjištěno, že tato na svůj dluh uhradila toliko částku 4 550 Kč. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek datované dne 21. 12. 2020 bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ze strany společnosti [právnická osoba] na společnost žalobce s účinností k témuž dni, což bylo žalované oznámeno dopisem společnosti [právnická osoba] ze dne 19. 1. 2021. 7. Z dopisu ze dne 2. 6. 2021 a podacího archu ze dne 4. 6. 2021 soud konečně zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do 10. 6. 2021. 8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] se žalovanou uzavřel dne 3. 5. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalované poskytl finanční obnos ve výši 5 000 Kč, který žalovaná spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 450 Kč ve lhůtě splatnosti (3. 6. 2019) nevrátila. Žalovaná se citovanou smlouvou dále zavázala zaplatit v případě nesplnění povinnosti řádně a včas splatit úvěr v den termínu splatnosti jednorázovou smluvní pokutu jednorázovou smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Na svůj dluh žalovaná uhradila toliko částku 4 550 Kč. S účinností ke dni 21. 12. 2020 došlo k postoupení pohledávky ze strany společnosti [právnická osoba] na společnost žalobce, a to Smlouvou o postoupení pohledávek. Dopisem oznámila společnost společnosti [právnická osoba] žalované postoupení celé pohledávky. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva, která má znaky smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku a žalovaná nedostála svým platebním povinnostem ze smlouvy vyplývajícím. Na právní vztah se také vztahují zákony č. 634/1992 Sb. a č. 145/2010 Sb., ve znění změn a doplňků. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 cit. zák. ustanovení zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud, včetně sjednané smluvní pokuty 2 125,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 567,77 Kč za období vzniku prodlení po splatnosti závazku, tj. od 4. 6. 2019 do 30. 11 2020 a zákonného úroku z prodlení z jistiny ode dne 22. 12. 2020 do zaplacení. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobce postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. 10. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 11. V daném případě soud ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení advokátem 1 089 Kč včetně DPH, z toho odměna advokáta dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění změn a doplňků ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč), 3 režijní paušály ve výši 300 Kč + 21% DPH přiznaná dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. 12. Platební místo a standardní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř.