18 C 307/2020-40 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce ([příjmení] [příjmení] p.l.c.). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobce ani žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a doručené jim dne [datum] a [datum] k uvedenému postupu nevyjádřili. Ze smlouvy o půjčce [číslo] obchodních podmínek soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] p.l.c. a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu, kterou [příjmení] [příjmení] p.l.c. žalovanému poskytla půjčku ve výši [částka], jenž se žalovaný zavázal zaplatit včetně souhrnného poplatku do [datum]. Bylo smluveno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky, přičemž žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je zřejmé, že [příjmení] [příjmení] p.l.c. postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. Z dopisu zástupce žalobce ze dne [datum] vyplývá, že tento vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky Dle § 2390 občanského zákoníku smlouva o zápůjčce vznikne, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: [příjmení] [příjmení] p.l.c. se zavázala poskytnout žalovanému půjčku [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit z ní poplatek a vyslovil souhlas s obchodními podmínkami společnosti. [příjmení] [příjmení] p.l.c. uvedenou půjčku žalovanému poskytla, žalovaný však půjčku ve sjednaném termínu řádně nevrátil, a proto [příjmení] [příjmení] p.l.c. vyčíslila výši dluhu ke dni [datum] částkou [částka]. Uvedená pohledávka [příjmení] [příjmení] p.l.c. byla postoupena žalobci s tím, že žalobce poplatek za poskytnutí půjčky nepožaduje. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci dluží sumu [částka] na jistině, a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit. Poněvadž je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné jistiny půjčky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit úroky z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou advokáta, jenž jej v řízení zastupoval, ve výši [částka] za tři úkony právní pomoci stanovenou podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby) po [částka] stanovenými podle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., když návrh v předmětné věci byl podán na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (vedených např. pod sp. zn. 19C 250/2019, 27C 210/2019, 24C 217/2019), a 21 % daní z přidané hodnoty počítané z odměny a paušálů ve výši [částka], neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.